Napadlo mě to dneska v minibuse cestou z exkurze...a té mušce?nevím kde je jí konec,ale určitě se pěkně projela...;-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
jupíííííí
![]() ![]() ![]() ![]() |
..... také je to důvod :-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Něco mezi povídkou, básní a úvahou.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Je to možná nesmysl,čest jeho památce,i když byl malej a nemluvil...i když to byl (jen) křeček....ale každý může mít rád,ne?
![]() ![]() ![]() ![]() |
někdy to jde líp, někdy hůř, ale musí se jít dál!!!
![]() ![]() ![]() ![]() |
...jen to tak zkouším :-)) zamilovaní dělají hlouposti...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Letní variace aneb jak utopit potápěče
![]() ![]() ![]() ![]() |
Samozřejmě je to o všem, jenom ne o bloňdatých očích.
![]() ![]() ![]() ![]() |
vprostřed polí, cosi stojí..... a možná ne :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
že by následek globálního oteplování??:-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
///Děsná blbost, 5ti minutovej výplod///
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu!
I když depka tvrdě mučí
moji duši bolavou,
nepadnu jí do područí,
mám dost tvrdou hlavu svou!
A ač z očí slzy kanou,
rty zpívají nový hit:
Sny mé krásné, nashledanou!
Sejdem se, až bude líp!
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jo, co se může stát u nádražních vrat
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
hoffi [15], Ronald Reagan [12]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)