co je sen? a co realita? :) ani se mi nechce věřit, že jsem na psance od listopadu nevložila jedinou báseň, tak tu máte jednu pro radost:) snad někoho potěší...*

21 let uplynulo po ,,revoluci", a přesto se nezměnilo vše, v co se doufalo. Lidé ale nechtějí více, oni jsou rádi, za to málo, ale tím jsou vini. Teď remcají, teď nadávají, však za chybu mohou oni. A kdo chybu napraví? Opět, pouze oni.

tak trochu z jiného soudku než většina ode mě

jaro.tram do Modřan.nábřeží.slunce.a nevyplněná stránka v diáři.šetřete mě.

s gumovou kachničkou

anotace: přemýšlel jsem dlouze, zda-li to sem dát nebo ne. Je přeci sprostou krádeží kousku atmosféry vydávat za svoje verše, co si mě vybrali za jejich bránu do světa. Je ale také pravdou, že samotné verše se mohou dotknout jenom básníků, lidí co dokáží překládat vítr a zář do lidské řeči. A že básníci jsou zavázáni nejen sobě, ale i okruhu jejich čtenářů, nenechávat si to nejlepší pro sebe. Tím pádem jsem byl nucen vyžší vůli, nebo chcete-li snad silou denního snění, umístit sem i tuto pasáž myšlení vesmíru, co jsem ji zrovna vešel do cesty.

Rádoby dílko pro mojí čárku

Současné duševní rozpoložení...snad nebude trvat moc dlouho:-)

Mámě... Podruhé.

Mojí malé velké lásce. O počátcích mateřské lásky. (Prosím zavylé odpůrce tohoto stylu psaní, aby se zdrželi komentářů.)

...co nemá žádný pravidla