Jenom pochod myšlenek...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ty tiché tóny tvých myšlenek
já hlasitě sesbírám,
s noblesou a lehkostí
vyryju si je do kostí.
A pro tvá přání,
které zná jen měsíc zlatý,
řeknu, že už nejsou k mání
a dám ti něco na zahřátí.
Kupředu a dál si šlapem
tvou cestou po kamenech,
někdy vodou, někdy blátem
někdy i s pláčem na rtech.
Tvé prsty jsou jako bílé klapky klavíru
plné melodií z kašmíru,
hladí mě po duši,
ale mým uším nesluší.
Jako bílé klapky klavíru,
ušiju ti na míru
moje srdce z lepidla,
ale bez papíru.
já hlasitě sesbírám,
s noblesou a lehkostí
vyryju si je do kostí.
A pro tvá přání,
které zná jen měsíc zlatý,
řeknu, že už nejsou k mání
a dám ti něco na zahřátí.
Kupředu a dál si šlapem
tvou cestou po kamenech,
někdy vodou, někdy blátem
někdy i s pláčem na rtech.
Tvé prsty jsou jako bílé klapky klavíru
plné melodií z kašmíru,
hladí mě po duši,
ale mým uším nesluší.
Jako bílé klapky klavíru,
ušiju ti na míru
moje srdce z lepidla,
ale bez papíru.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jako bílé klapky klavíru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Naučte mě žít
Předchozí dílo autora : Báseň o štěstí
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Severak řekl o alexis :Píše smutné básně a napínavé romány jak z devatenáctého století. Obojí já můžu.