básničky o lásce prostě neumím :-) přijde mi ale nefér, že jsem dívce, kterou mám rád už víc než polovinu svého života, zatím napsal jen dvě. Tak tahle budiž třetí :-)

Trošku dost mi vlastně vadí to rozlišení básní... teď si někdo přečte, že je to taková a taková báseň a nebude mít to potěšení z překvapení a odhalení... Každopádně, byl to sen. Jenom takovej malej sen...

Osobně si myslím, že jako báseň nic moc, ale třeba se to někomu bude líbit. Hlavně chci vyjádřit lítost lidem, kteří se nikdy už domů nevrátili.

Tak trochu experiment :) snad to někdo dle názvu pochopí...

tohle ze mě nějak nevědomky vypadlo :)

Tento svět není zrovna oukej...problémy, konflikty jsou na každém kroku...pak je dobré uvědomit si, že JSME.. :o)

Je to tak, ne naopak!

Trochu návrat ke starému stylu, ovšem v novém kabátě :)

Né každý životní příběh je plný bolesti,slyšel jsem příběhy plné lásky a i když to vyzní jako klišé,přesto jso mezi námi tací kdož opravdu prožívají romantický film se vším co k tomu patří.Předkládám Vám další povídku Psanou perem života........

Trochu po dlouhé době, ale snad se našla múza a čas.. Teď zbývá to skloubit dohromady

s úsměvem a nadhledem:-)

Vím, že to víš. Jenom jsem chtěl, abys to věděl :=).

http://www.youtube.com/watch?v=uWA8sO6Xwjo&feature=fvwrel

....Jak mohou být skutečně mrtvi,když dosud kráčí v srdci mém....Z bájí národa velkých plání Za posledních několik týdnů jsem zde četl spoustu krásných dílek,ale i taková které mě chytli za srdce a boleli mě možná více nežli autora.Vkládám Vám všem zde k přečtení a možná i zamyšlení opět povídečku z krabičky příběhů Psáno perem života.Dnes tu kratší a zítra delšejší,opět to bude jing-jang.Vy sami si vyberte který příběh bude bližší Vašim srdcím...

Jak někdy málo stačí - mít lidské Štěstí na dosah ….