|
To ohlédnutí chce sílu, ale pak člověk vidí na sobě ty rohy. Rohy kované smutkem,žalem,lží,neupřímností a broušené nenávistí. Vidí rohy od krve. Od krve, která v sobě skrývá, lásku,šetěstí, a radost osob z blízkého okolí
|
|
bez věty
|
|
14.12.2010
|
|
Rád poděkuji Ed.HaNy, která mi dala, jako hodněkrát předtím, nádherné téma, nekonečnou inspiraci.))))
|
|
některé sny se vrací a nejsou pouhým snem,ale odrazem prožitku který nás již na vždy bude doprovázet
|
|
Vítejte ve 21.století.. Tady pohádky nemaj happy end.
O.F.
|
|
Dokonce i jedna veselá. :))
|
|
Z tohoto veršování Vladan-jako pravicově orientovaný- radost mít moc nebude..:-)
|
|
neodsuzujte mě, jsem zas nováček:P nemám ráda háčky a čárky!
|
|
povidam si se sebou. spis pisu.
|
|
Je to mé úplně první dílo. Předem se omlouvám za jisté hrubky a budu rád, když mi řeknete i tvrdý názor, hlavně ohledně obsahu. Díky
|
|
potkávám
|
|
Na začátku byla myšlenka: Může Bůh zemřít? Hmm... asi ne, ale...
I tato povídka je výsledek autorské spolupráce, tentokrát s ženou o generaci mladší - mojí dcerou.
|
|
Trochu delší skladba, ale jsem na ni opravdu hrdý. Složeno v bolesti a odříkání 5.8.2010.
|