ZASE SÁM

Každý večer,vidím tvé modré oči,
přitom lásko,ty tu nejsi.
Vidím tvou hru,jak mě zkoušíš,
nevíš ani jak,mě tím ničíš.

Dlouhých pět let,jsem tě miloval,
tak moc,a vůbec si nestěžoval.
Velmi krásné,bylo první,naše setkání,
já slyšel jen,jak zvony vyzvání.

Vyzváněly dlouho,jak kdyby nám přály,
v tu chvíli,mi se objímali.
Ještě jsem netušil,co bude dál,
byla jsi blízko,já tě miloval.

Dnes jsi pryč,duše má naříká,
srdce bije,na bolest si nezvyká.
Už nezbylo mi nic,naříkat jen,
po pěti letech,zase sám jsem.