...a mohla's být se mnou šťaastná...

aneb fejeton o velkých růžových cukrových vatách, co stojí an čtyřech nožkách.. :)

není to nic světoborného, ale člověk má někdy v hlavě tolik myšlenek a chce je dostat na povrch i za cenu nějaké té básnické úrovně

jedna starší tvorba o touze uletět z tohoto světa

Typický psanec je lev nebo vodnář, měří 161 - 170 cm, má hnědé vlasy, ke snídani pije nejraději kafe, ve dne nic nestíhá a má nejraději sobotu. Ženu ani květinou neuhodí a nesnáší pedofily. Je originál, takže má své specifické závislosti, i když čokoládou nepohrdne. Nejlépe z cizích jazyků ovádá angličtinu, má nejraději číslo 7, kdyby umíral hladem, tak by raději umřel než by snědl koťátko, štěňátko nebo lidské dítě. A na dovolené nejlépe v Evropě bydlí skromně a vaří si sám.

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

Zajímalo by mě, jestli někdo uhádne, ke komu v té básni mluvím. Asi ne, protože byste museli být naprosto šílení jako já, ale bylo by to hezké.) Moc prosím o komentáře.

Má 50. báseň. Jako by to bylo včera večer, co jsem napsal první báseň na psancích. Zase, v poměru s dobou, kterou jsem zde na psancích strávil, měl jsem psát víc, což vlastně budu. A tato báseň je věnovaná té, které vždy patřilo mé srdce a patřit vždy bude, ať už ho akceptuje, či ne. Ona ví, že je to pro ní.))

.... po mých stopách jde

Dívka co moji hlavu zamotala... srdce moje daleko zahodila... V duši klid můj rozhodila..Žiju svůj sen už nejsem jen duše letmě nahodílá.... Je to ona ...Je má Milá... ( To srdce z kamene berte s nadhledem) jenom ma za sebou spatny zkusenosti :)

..Není třeba připomínek, proč a jak dílo vzniklo :)