|
jedna starší tvorba o touze uletět z tohoto světa
 18.12.2009 0 1796(9) 0 |
Chtěla bych křídla mít a létat v oblacích,
dolétnout, kam jiní nemohou,
chci slyšet šum lesů a zurčení vod,
jež všechny starosti odplavou.
To však je pro mne jen vzdálený jas
na konci tunelu, kde temno vládne,
kráčím tím tunelem po dlouhý čas,
snad dorazím k jasu, jenž k sobě mě táhne.
Táhne mě daleko od cizího světa,
však na nohou jako by okovy mám,
ruce jak spoutané těžkými řetězy,
chci pryč z toho světa, proč zůstat tu mám?
Ten svět jsou dostihy, kde vysoké sázky,
já ovšem překážky nezdolám,
nohy mě nenesou, hlava se točí...
Jak stalo se, že se tu ocitám?
Ach, mít tak křídla a uletět...
dolétnout, kam jiní nemohou,
chci slyšet šum lesů a zurčení vod,
jež všechny starosti odplavou.
To však je pro mne jen vzdálený jas
na konci tunelu, kde temno vládne,
kráčím tím tunelem po dlouhý čas,
snad dorazím k jasu, jenž k sobě mě táhne.
Táhne mě daleko od cizího světa,
však na nohou jako by okovy mám,
ruce jak spoutané těžkými řetězy,
chci pryč z toho světa, proč zůstat tu mám?
Ten svět jsou dostihy, kde vysoké sázky,
já ovšem překážky nezdolám,
nohy mě nenesou, hlava se točí...
Jak stalo se, že se tu ocitám?
Ach, mít tak křídla a uletět...
Ze sbírky: Myšlenky v dáliJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
MÍT KŘÍDLA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : SMYSL ŽITÍ
Předchozí dílo autora : POZNÁNÍ
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
