...a mohla's být se mnou šťaastná...
 27.04.2008
2
1813 (13)
0
Snil jsem o tom, žes byla moje
Padal jsem do hlubin jištěn Tvým hlasem
Nebylo samotných, vždycky jen dvoje
Kroky i polibky, všechno, co znal jsem

Jenže jsem zabloudil a zamrzl ve tmě
Volal jsem hlasitě - žádná odpověď
Bolí to - vědět, že nemyslíš na mě
A proti mým touhám Tvá tvrdá zeď

Ještě se ohlédni, ať vidíš, cos ztratila
Pak na mě zapomeň, jako bych nebyl
Já se s tím smířím, že jsi mě zradila
Budu jen silnější, všechno jsem přežil
 17.08.2008 13:06
Já bych to neviděla zas tak černě. Mně to celkem zaujalo.
A měnit rody ... taky se mi to už povedlo, kdo má pořád psát jako ženská!
A navíc, pokud je to pocitovka, jakože to na ní vypadá, pak Ti nikdo nemůže vytknout téma. ;)
Tákže to by bylo asi všechno, poněpáč mi došla slova.
Prostě se mi líbí. :)
 28.04.2008 23:12
promin.. ale to se mi moc nelibi. ty rými se mi nějak nezamlouvaj, téma taky moc ne.. obviňovat někoho proto že odešla a při tom říkat, že s tebou mohla být šťastná...

aha.. ted koukam že to asi nebude tvoje osobní zpověď. jedině že by jsi o sobě psala v mužském rodě.. to má být zachycený myšlenkový proces někoho z okolí?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.