![]() ![]() ![]() ![]() |
Inspirace ve futurismu?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nevim co k tomu napsat, nevim jak to interpretovat :) tak snad mi někdo pomůže :)
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Dalo by se říct... říjen, klamné lásky čas
![]() ![]() ![]() ![]() |
(Botanica poetry)
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
minipříběh
archív - srpen 2010
![]() ![]() ![]() ![]() |
po dlouhé době, vnuknutí při projížďce na kole (i s melodií, ale tu už jsem nejspíš zapomněla... )
![]() ![]() ![]() ![]() |
Démon a Anděl, oba dole, ve sračkách mizerných
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
archivní, 27.01.13, původní anotace: i alkohol v malých dávkách je vlastně jen na dobré trávení
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jeden (ne)obyčejný den černého pasažéra
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Neučesaná...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Úvodní báseň z nové sbírky, která se jmenuje "Osobní", vznikala velice pomalu několik měsíců a je v ní ukrytá ta poetická část mé osoby. Napsal jsem do ní možná okolo třiceti básní, z nichž toho bylo mnoho seškrtáno, vyhozeno do koše či spáleno v kotli a zbylo jen to, co chci skutečně zveřejnit a tím pádem se o to s Vámi podělit, jelikož to tak cítím. Postupně představím všech deset finálních děl z této sbírky, jejichž názvy již najdete v mém lehce aktualizovaném profilu zde na Psancích. První báseň se jmenuje "Písková", takže kreslím zrnka lásky...
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Elater [17], vlasatka [16], Miluju te [12], Slečna v buřince [10], mechanická okurka [10], Jsoucno [9], Bruno [8], bazi [5], Prem [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)