 01.07.2012 6 1125(7) 0 |
Sněhová poušť
Květina ve sněhové poušti
vypouští pil
Pil mísí se s vločkami jako
pravda se lží ve křivé výpovědi
Má trny schované pod sněhem
a já nechal se zranit
květinou
s povděkem
Tři rudé krátery ve sněhu
- tak napij se krve
tu máš ode mě odměnu:
Povídám květině
, která bez krve zahyne
Ještě jedna kapka dopadla
a pohladila lístek květu
v začínajícím rozkvětu
- neudržela se a odpadla
Ta kapka prosila o odpuštění
za snahu o ze země vytržení
Květ se reakcí pootevřel
a odhalil zlatavá pohlaví
tiše se k sobě tisknoucí
jak milenci před spaním
Lístky je před sněhem chránily
, ale teď je vločky zasypaly
Květ poklesl a ulehl
do chladného pelechu
Teď bez stopy po bytí
ti milenci v objetí
v té bílé poušti
mi před smrtí odpouští
A já jdu dál
- potřísněn krví
po zanechané spoušti
ve sněhové poušti
Květina ve sněhové poušti
vypouští pil
Pil mísí se s vločkami jako
pravda se lží ve křivé výpovědi
Má trny schované pod sněhem
a já nechal se zranit
květinou
s povděkem
Tři rudé krátery ve sněhu
- tak napij se krve
tu máš ode mě odměnu:
Povídám květině
, která bez krve zahyne
Ještě jedna kapka dopadla
a pohladila lístek květu
v začínajícím rozkvětu
- neudržela se a odpadla
Ta kapka prosila o odpuštění
za snahu o ze země vytržení
Květ se reakcí pootevřel
a odhalil zlatavá pohlaví
tiše se k sobě tisknoucí
jak milenci před spaním
Lístky je před sněhem chránily
, ale teď je vločky zasypaly
Květ poklesl a ulehl
do chladného pelechu
Teď bez stopy po bytí
ti milenci v objetí
v té bílé poušti
mi před smrtí odpouští
A já jdu dál
- potřísněn krví
po zanechané spoušti
ve sněhové poušti
02.07.2012 - 17:31jakubzelenka: Jo...tak to vnímám...podvědomí...něco , cos ani nevěděl , netušil a smutek ,..úžasné :)
02.07.2012 - 17:11Yano a Taron, když jsem tuhle báseň psal, předříkával jsem si ji nahlas jako při autorském čtení. Rozhodně se lépe recituje, než čte, s tím s vámi souhlasím.
Snažil jsem se popsat jeden výjev z mé mysli. Pravděpodobně se do toho zapojilo i trochu mého podvědomí a aktuální ne zrovna radostné nálady. :-)
Snažil jsem se popsat jeden výjev z mé mysli. Pravděpodobně se do toho zapojilo i trochu mého podvědomí a aktuální ne zrovna radostné nálady. :-)
02.07.2012 - 13:29Co si udělal? Jdeš dál. Právě přednesem se pozná podle mě dobrá báseň. A tuhle za dobrou považuju. Musí se číst pomalu a vnímat každé slovo. Zapadá v ní vše do sebe a místa jsou tam nádherná(-:
01.07.2012 - 16:31Já...nevím , jestli mám dnes melancholickou náladu , nebo co..je to místy..takové divoké, ale dá se to ukočírovat přednesem...přednášela jsem si ji nahlas a je krásná....fakt...plná citu a nostalgie..., jako ten obsah ..je překrásná...nemůžu si pomoci a fakt nekecám...tiše , smutně jsem si ji přednesla a je prostě úžasná, jakoby s niterným poselstvím....skvost :)
01.07.2012 - 13:23Aidlin
Přijde mi to jako moc zmatené.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sněhová poušť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rozloučení
Předchozí dílo autora : První dojem z NeŠtěstí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
