Pod doteky Vodnáře

Kapky deště ve vodním tanci objímají celý svět
housle tiše pláčou v rytmu kastanět,
lístek po lístku pijí stromy vláhu
vtékáš do mých dlaní už na samém prahu.

Zvířená krev už neobléká tepny
ale krouží celým vesmírem
nad hlavou nebe temný
kdo vlastně jsi a kdo já jsem.

Skláníš se ke mně v šumění deště,
v touze, která pohne
celou planetou
víra,
víra má v tobě už duši staletou.

Ve tvém doteku jsou celé nové světy
něha jara i drsný útěk antilop
mým srdcem kráčíš jenom ty
je plné tvých jemných stop.

Tolik si přeji, abys v objetí vyřkl slib
který smaže zbývající čas
i hvězdy jsou pak slyšet líp
když umlkne lidský hlas.

Kapky deště naplnily oceán tvých očí
nezkusit tu hloubku by byl asi zločin
a záchranný kruh je dávno ztracený
nebude již třeba ve dnech před námi.