Jednou takhle pod peřinou :D

už mi docházejí lomítka

Je to spíš takový pásmo, než klasická básnička. Na to, že mi dávno neni 15, dost patetická, ale zase poctivě odžitá a pěkně bolestínsky popsana:-)...

Tahle povídka je dost stará a důvod, proč ji sem vůbec dávám, je v tom, že poskytuje jedno z mnoha dalších náhledů na Fermiho paradox - jak jsme o tom diskutovali pod mou úvahou o Drakeově rovnici.

Povedený pokus z klubu mangy a anime (na téma jaro). Dnes jsme skládali haiku.

Pozor, pozor...jak jsem slíbila, k V zajetí času se vracím :) možná narazíte na pár nesrovnalosti (třeba příjmení Anabell, nevím, jestli jsem ho už psala), jelikož se k tomu vracím po asi měsíci, takže..přeji příjemné čtení a už vím, jak to bude pokračovat, konec bude velmi překvapivý, a prozradím jen, že to bude (nejspíš, zatím :) ) otevřený konec ;)

Inspirováno obrázkem z africké savany...

Zase jsem zavítal do říše zviřat

...kde naděje pramení, když duše zkamení...

Pocit milenky :)

...pro tu mou hnědookou blondýnu...

Princezny jsou pořád ještě ve sklepě a jsou čím dál více hysterické. Ale koneckonců, vzhledem k tomu, že si pravděpodobně brzy vychutnají úžasnou večeři v roli večeře, nemůže se jim nikdo ani příliš divit...

...

Nic nikdy nezůstane stejné a vše se mění....My se měníme.

..ano, s přítelem jsme podnikli krásnou túru! Chci se podělit o zážitky, emoce, dojmy...jak říká s oblibou ,,zážitky nemají takovou hodnotu, jako když je s někým můžeš sdílet,, :) já sdílím :)