Snad se vám bude líbit alespoň mališšško. :) Zajímám se o vesmír a ráda o něm přemýšlím, tentokrát jsem o něm napsala básničku. :)

Jedna hodně pamětnická, doposud byla jen v komentářové podobě...

Děsivé pocity, které může mít v dnešní době člověk, který považuje počítač za svoji soukromou věc.

Ze sbírky ,,Půlnoční verše neverše,,

krátká povídka o dlouhém čekání

úsměv nahradily slzy smutku...teď můžu, protože spí

bezsenné noci mávajú ma v moci

Skoro jak od Karla Klostermana (vím, že píše o Šumavě, ale ještě jsem se k němu nedostal, četl jste ho někdo? Napsal fakt kvanta tlustých knih. XX řekla, že jeho tvorba bude beztak na jedno brdo. Sympaťák je John Kennedy Toole, autor jediné knihy Spolčení hlupců, jenž spáchal ve svém autě sebevraždu, protože mu tu knihu nechtěli vydat. (Zavedl si do auta hadici z výfuku). Je to o prodavači párků. No a teď už jsem zabloudil uprostřed anotace. Přes všechny Čechy, Amíky, Francouze atd. jsem si tu včera vypůjčil Zločin a trest od Dostojevskiho, už na druhé straně jsem se začal smát, takže pohoda kniha, jeho skeletuálně laděný milostný příběh Uražení a ponížení jsem odložil asi tak po šedesáté stránce, mám to "doma" (viz, Puerova improvizace 64, to je fajn čtení, doporučuji, náladou mi to připomíná hlavní postavu z Hrabalových Harlekýnových milónů, taky ráda chodila alejí, byla to důchodkyně co se poblila z toho jak jí nasadili umělý chrup, no a tato kniha mi také "doma" leží nedočtena.)). Ztratil jsem se v závorkách.

zajel jsem si pro čerstvé rohlíky a něco k nim, cestou krajem Vysočiny jsem si všiml momentu počínajícího dne..

slabší...

znova

Jako vždy si nejsem jistý kategorií...

Týden stará. Teď už to zaplaťpámbů je tak, jak má být. Snad...

Malé povzdechnutí...

po konzu ...hudba - nekonečná inspirace

nevím, jak to správně pojmenovat... tak snad o prozření, o dospění člověka jako takového. Lehce pod vlivem Saint-Exupéryho. Asi nějak moc přemýšlím...