V tak málo slovech tolik pocitů a bolesti. I já mám občas dny kdy ulehám s tíží na srdci a ráno se probouzím s úzkostí, co mi přinese dnešní den a zdali má vůbec smysl vstát. Ale vždycky se najde důvod k úsměvu. Někdy svým úsměvem můžeš někomu změnit celý den, nehledě na to že to jistě rád oplatí :o Takže úzkosti je třeba zahánět a ničit -pozitivním proudem myšlenek a také kvalitní hudbou, nebo deckou vína :) Jinak se mi dílo líbilo, je krátké výstižné, smutné :)

Před budoucností couvám
ze včerejšího dne se nevyzouvám
v minulosti se pořád hrabu
tuším že přivodím tím tělu zradu
na pravidlech já lpím
okovy sundat neumím.

Však objednal jsem políbení
které všechno ve mě změní
a má duše procitne k vykročení
už není to jen snění
mosty zpět žádají rozboření.

Tak dlouho jsem je budoval
srdce do nich zazdíval.

Jsem prokratinátor,
všechno odkládám
žádný dominátor,
v srdci něhu mám...

Co odložit mohu,
nechám na zítřek,
to snad půjdu k Bohu,
(mám už na to věk! )

Né, že bych chtěl z vlastní
vůle odejít,
svět je přec i krásný,
stojí za to žít!

Optimismu litr
si zas nalévám,
s deuem Suchý - Šlitr
rád si zazpívám...

Dívka v modrém: Ty věci, o kterých píšeš, mi také vadí. Nejvíc asi ten nedostatek kritického myšlení. Dohady bez výsledku také, zvlášť když se ty protistrany ani pořádně neposlouchají. Pak mi také vadí, když je někdo přesvědčený, že nemá smysl dělat nic, co ho nebaví, nebo když se naopak „opíjí bezmocí“ ve stylu, že stejně musí vyhledávat Googlem a na počítačí mít Windows atd. a že s tím nemůže nic dělat, protože to by se musel trochu snažit, a proč by to dělal, když s tím stejně nemůže nic dělat, protože to by se musel trochu snažit atd.

Nemyslel/a jsem to tak, že by to „táhnout za jeden provaz“ mohlo být motivováno jen nenávistí. Určitě může být motivováno i vhodnou sounáležitostí či solidaritou. Jenže to je dnes těžší než dřív, protože to předpokládá, že lidé budou zastávat společné hodnoty, a na to už se dnes u lidí na ulici nemůže člověk spolehnout tolik jako dřív. Ale zeptat by se tedy mohli...

Víc lidskosti bych uvítal/a, slušnost jsem nikdy dostatečně nepochopil/a a moje zkušenost s ní je taková, že jsem ve jménu slušnosti dostal/a samolibým tónem vynadáno za něco, co nikomu neublížilo, jen to asi nebylo „to správné chování“. A koneckonců ti svalovci na to divadelní představení o Ježíši znásilňujícím muslimskou dívku také vtrhli ve jménu slušnosti, pokud si správně vzpomínám. Proto se ke slušnosti v současnosti nehlásím.

Určitě souhlasím s myšlenkou začít u sebe a u svých dětí, ale je třeba si dát pozor, zda na ty děti máme větší vliv my, nebo jejich telefony...

Singularis: Mně třeba hrozně vadí takové to ignorování čehokoliv... Že je někomu někde špatně, sedí, evidentně je to na něm vidět, ale lidi kolem jen chodí, nezeptají se, zda něco nepotřebuje. Nebo neustálé dohady o věcech, ze kterých nevzdejde žádný závěr, jen se strany konfrontují, aniž by došlo k řešení situace. Štve me nedostatek kritického myšlení ve světě, štve mě i absence lidskosti a slušného chování lidí. Ale stále ai říkám, že když alespoň někdo takový slušný na světě je, že to půjde změnit, pořád věřím. Jak píše shane, že začít u sebe, abych nebyla tím, co jiným mohu vyčítat, to jak píše Lokin, že začít se musí, u našich dětí, ale dát jim přesně takový ten racionální náhled. Ale nemyslím, že "táhnout za jeden provaz" musí být motivováno nenávistí. Myslím, že je málo prostoru a málo vřelých myšlenek k otevření plodné diskuze končící rozumně. A znovu opakuji, málo lidskosti a slušnosti.

Souhlasím s Lokinem. Kromě toho si myslím, nejen že „ubližujeme lidem“, ale také „necháme jim ubližovat“. Problém je, že je jen velmi tenká hranice mezi oním „tažením za jeden provaz“ a nenávistí. Když třeba uvidím, jak Zamila některým lidem smazala komentáře a začnu ji kvůli tomu bojkotovat, je to z mé strany úcta k poškozeným („tažení za jeden provaz“), nebo nenávist k Zamile? Jak se to pozná? Mohu si tím být jistý/á? Obávám se, že většina z těch, kdo dnes nabízí nějaký „jeden provaz“, je ve skutečnosti motivována nenávistí (případně strachem, což je o něco lepší, ale ne o moc). Je to složité...

Díky za vaše komentáře. Je v nich dost pravdy - tolik potřebné! :)

Ono na Zemi moc druhů, které jsou takto vyspělé není...ale jsou. U lidí mám pocit, že to není úplně tak jednoduché a změnit by potřebovalo chápání sebe a svého okolí, stejně jako ostatních lidí. Ale nejsme včely nebo mravenci, kteří plně spolupracují a duševně je lidstvo totální mrzák, aby chápalo jakékoliv principy zákonitostí universa, nicméně někde se začít musí, takže asi u našich dětí, ale nedělat z nich humánní blázny, ale uvědomělé jedince, kteří budou brát realitu jako celek.

Taky jsem míval duši rebela a chtěl změnit svět! Dnes už vím, že je to nadlidský úkol. Dnes lépe chápu Sókatův výrok : Chceš-li hýbat světem, musíš hnout sám sebou!
Dnes vím, že mohu trochu vylepšit jen tím, že začnu u sebe, že nebudu tím, co mohu vyčítat jiným...

Taky bych chtěl znát odpovědi. Těší mě Tvůj návrat na Psance. ;)

Proč? protože máš kopejtko, nevěříš?☺☺

Líbí se mi☺

zajímavé :-)

Výborně navozená mrazivá atmosféra, hodně jsem se do tebe dokázal vcítit, což ukazuje kvalitu básně :-)

tak hlavně že se člověk z takovýho pocitu probudí

...jenže i ve dne se zpoceným tričkem!

krásná a od srdce...

Láska je větší než příval slov...
O lásce se nediskutuje, láska je!
:-P

Dívka v modrém:
Moc hezké, jsem právě stejně naladěn...:-)
Oči Tvé plynou jako řeka,
ústa jsou branou zavřenou,
za kterou houf polibků čeká
i něžných slov pro duši mou...

Dočkám se jejich otevření
i toho, co mne naplní
získá srdce, čeho si cení,
jak kotě šťastně zavrní?

:-)

existuje ještě jeden alternativní výklad názvu této básně - vanilkový sex je "bežný", "normální". Není okořeněn nějakýma úchylkama nebo úletama.

Zklamal Tě nejmilejší lhář?
Nebyl tím, kým se zdál Ti být?
Zapomeň jeho jméno, tvář,
toho Ti nesmí líto být!

Nejsou přec všichni jenom špatní,
snad jen letíš na stejný typ:
Egoista, tělesně zdatný,
jehož lež pravdou zdá se být....

Až pochopíš a přehodnotíš
řebříček všech svých priorit,
potom se pravé šance chopíš
a vše zas bude, jak má být!

Moc bych Ti to přál! Možná jsi jen poněkud svérázná a odrazuješ tím ty, co se bojí komplikací...:-)