V mailu jsem zapomněl odeslat všem, proto komentář vkládám ještě sem:

prostřední text se mi velmi líbí, sice tam striktně vzato není kireji, ale nepřijde mi to v tomto případě jako přitěžující okolnost, protože kireji by klidně mohlo být na konci druhého verše v podobě pomlčky a význam textu by se nezměnil. Ta představa třešňových listů a dvojího pohybu - to je krása.

A tuším, že s mírnou obměnou by mohla existovat i jarní varianta :-)

Četla jsem nejdřív "jinde" a také mne nejvíc oslovilo prostřední. Třešňové listy jsou skvělé.

zamlčený vítr ve dvojce mi moc krásně rozpohyboval obraz. Je to tak jemný text a přesto v něm lze objevovat.

Trošku váhám nad volbou slova doprovázejí, ale obávám se, že cokoliv jiného by text připravilo o atmosféru.

Babí léto je prodloužením léta, je to léto v podzimu, je to nostalgie po létě. A ty děláš to samé. Prodlužuješ si léto, poslední bělásci, odkládáš okamžik kdy jim sebereš letošní léto, vlastně i sobě. Hodně působivé free form. Druhé mě až tak nechytlo, až na to, že v tom vidím Zinyho.

Moc se mi líbí babí léto. Přestože mohou bělásci odlétnout, stejně jim láskyplně poskytuješ jejich prostor a chvíli odpočinku... i se sekačkou při rutinní činností lze zůstat vnímavý k okolí. Ano!

První a poslední u mě vedou. I když kachní nožky jsou přece jen o něco roztomilejší. Hezky odpozorováno.

První je po všech stránkách jako free haiku hodně povedené, bezvadný obrázek, kde motýli nepůsobí ani trochu fádně. Druhé je pro mne emotivní a hned mi vytane něco ne moc příjemného... ale s tím tvé haiku nemá co dělat. Pěkná obě.

Sasanka: haiku (původně hokku) bylo vymyšleno jako forma s přesně danými pravidly, které byly nastaveny i v tom, že se bude skládat ze tří veršů o délce 5-7-5 slabik (správně mór, kde se ale počítalo například i písmeno n a dlouhé souhlásky se počítaly 2x). Do západního světa se převedla forma v podobě 5-7-5 slabik, místo dělících slov se používají například pomlky. Vedle klasické formy se uznává i free-form haiku, která od požadavku na tuto formální přesnost odstupuje.
Jsou stále zastánci obou dvou forem. Dlužno dodat, že v obou přístupech mohou být napsána velmi krásná dílka.

Jo je to pěkný, ale může mi tu někdo do zprávy napsat jak se to sakra počítá.Bylo to 5-7-5 7-7 když jsem se o to zajímala před lety. Kvůli počtům jsem haiku vzdala. Prosím uveďte mě někdo do obrazu, tak aby to pochopil každý...

Tady nemám co dodat, obě jsou výjimečná. Sice by se dalo spekulovat, jestli "obkličuju" není metafora, ale na druhou stranu, jak jinak to nazvat, myslím, že nejde ani tak o metaforu jako o přesné pojmenování skutečnosti z obou pohledů zároveň (motýlího i lidského).

Bezva, první vede.

Super

Darmošlap1960: tak to pak dává smysl, napadla mně jen první část, že někdo hraje, ale myslel jsem si, že to bude asi autista, sám se sebou.

Obě krásná, plná haiku.

Ve druhém se mi líbí odstup od dění za zády, soustředění se na pohyb měsíce, který v sobě nese plynutí času spojené s pomíjivostí.

Obzvlášť prvé je podľa môjho skromného názoru veľmi vydarené sezónne haiku.

Darmošlap1960: prvé najviac, pri druhom ma napadlo, že dotyčný mohol aj podvádzať

Ranní metro, to je přesně, co jsem říkala o Masaryčce - nepřeberné množství motivů v kteroukoliv denní i noční dobu a v metru to pak pokračuje. Ráno jsem jezdívala s člověkem, kterému jsem říkala Kazatel, mívala jsem z něj hrůzu, když hřímal k davům na zastávce. Tvůj text vidím v barvách, jen odlišný typ komunikace jiného člověka.

Poslední text, napadá mě, jestlipak se nejednalo o italskou domácnost, kde jí občas něco přilétlo. :)

První je pěkné senrju, dvojka nejasná, třetí - první verš je pro mne trochu navíc... vyměnila bych nebo vynechala, čtvrté dost zajímavé...neobyčejné.

Ziny: Ziny, viděl jsem mladého chlápka, jak hraje "nůžky, papír, kámen" s kýmsi, kdo seděl skrytý za opěradlem, zády ke mně, patrně to bylo nějaké dítě.

Nemohu přijít na to: s opěradlem hraje kámen nůžky papír. Ale já na to přijdu. :-)