Naděje zústává, věř :-) v tvém pojetí hezky vyjádřená naděje i beznaděj - pěkné...

Trochublázen: Nikytu: nic moc: Hanulka: eliscatko: Děkuji Vám.

Někdy to tak bývá ... poeticky vyjádřené. Moc hezké.

Nevěs hlavu, nejtemněji bývá právě před svítáním. A naděje umírá poslední, jen ji nenechávej. ;-)

Jinak se mi líbí obrat "beznaděj se na ní ukájí".

Krása.

Krásná. Naděje umírá poslední.

hezká :)

Nebýt toho tebe-nebe, tak to jde.

Na hrob si radši močím.

Má to krásnou myšlenku. Lehce se ztrácím v rytmu, ale to spíš kvůli nepravidelnému rýmu. Líbí :)

pilgrim: Byl to náš oblíbený kolega. Měl radost a moc se smál. Děkuji za komentář. Potěšil.

Tak tahle mne totálně odrovnala - ještě že nejsem tvým kolegou v práci ;))

hezké

Krásná myšlenka. Živě si představuji tu falešnou lásku na drátkách..

Nebásník:

Každý svou vlastní cestou kráčí,
občas se cesty překříží
či spolu jdou i přes bodláčí,
aniž se člověk ohlíží...

Jenom když náhle sám tu stane,
ptá se, co život dal či vzal,
smutní pro věci nepoznané,
pak ale přesto kráčí dál...

Mě ta báseň baví. Vychutnala jsem si příjemnou melodii a pocity, které ve mně vzbudila.

nic moc: Děkuji za komentář.

Stará neznámá: Nezprznila jsi vůbec nic. Je to prostě všechno mezi řádky, to co vypadá jako nic. Děkuji za komentář.

Každý z nás je originál, a přesto tak podobní ... temná zákoutí na konci cest do nikam také znám.

No. Mám z toho takovej nepocit. Nevím moc, čím to je. Asi do toho nenahlednu. Možná přehršel všeho a ničeho. Nějak si to nedokážu promyslet. Ale zní mi to tak nějak rozpolceně a rozkouskovaně a možná mě to trochu mrzí. Na druhou stranu, jako by se člověk snažil být všude jen, aby si ho clovek všiml. Promiň že jsem ti tu báseň zprznila svým filozofickým komentářem.