 11.07.2018 8 1542(13) 0 |
Schoulená v koutě,
na patách se houpe,
slzy jí po tvářích stékají.
Necítí víru,
v samotě se koupe,
beznaděj se na ní ukájí.
Pod smutkem z peří vran,
dojde svou cestou tam,
kde plačky jí sborem zalkají.
na patách se houpe,
slzy jí po tvářích stékají.
Necítí víru,
v samotě se koupe,
beznaděj se na ní ukájí.
Pod smutkem z peří vran,
dojde svou cestou tam,
kde plačky jí sborem zalkají.
15.07.2018 - 17:18Naděje zústává, věř :-) v tvém pojetí hezky vyjádřená naděje i beznaděj - pěkné...
12.07.2018 - 13:06Nevěs hlavu, nejtemněji bývá právě před svítáním. A naděje umírá poslední, jen ji nenechávej. ;-)
Jinak se mi líbí obrat "beznaděj se na ní ukájí".
Jinak se mi líbí obrat "beznaděj se na ní ukájí".
12.07.2018 - 10:40Hanulka
Krásná. Naděje umírá poslední.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Naděje ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stíny
Předchozí dílo autora : Volám
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
