Tak to je hodně smutné ...

Psavec: realita...

Posmutnělá.

A tak si tam tak žijí.

Kristína Melegová: děkuju Kris

Čakáš a nechá ťa čakať
Na tiché nič chce ťa lákať

Chce aby si obdivoval
Svoje vlastné krídla schoval

Je to najpomalšia z úradkýň
Keď ju hľadáš, mizne do jaskýň

Čo proti nej môžeš robiť?
Asi nič, len jej svet zdobiť

Tak

Ak už čakáš v tomto svete
Uver mojej skromnej vete:
Aj počas svojho čakania,
nezavrhni zaplátania -
matnej nádeje blýskania

Všichni jsme ji občas tak trochu cizí.

Psavec: big big thanx, pane Psavec...

Velká pochvala.

Osamělost srdci nesvědčí.

Kristína Melegová: děkuju moc...

Bohužel pravdivé ...

pekná

koiška: děkuju moc

Moc pěkná.

Je to krásný text...

Poezie anonymity: Moc děkuju

Těžký kousek. Skvěle napsaný a těžký.

Už jsem hodnotil jinde.

Libí se mi.