![]() |
|
komentáře k dílům uživatele:
07.08.2017 - 20:19
5
Dík, je to složeno cestou vlakem ze zahrady a maringotky za poslechu Soundgarden, album Badmotorfinger. Ale to je asi úplně vedlejší, nikdy nevím, co se komu bude líbit. Jo byla pouť, řízek jak sloní ucho, bylo mi z toho zle, ale spíš ze Sušičanu, dvě piva a kolika z toho skoro. No a ztráty kamarádů. Atd. Koláče žáhu nepodporující a zrezlý kolotoče, každej rok ty samý kecy. No nic, jako každou zimu, až bude čas, "rozjedu" prózu a pak se zas na to vykašlu. Jo, sraz snad klapne, ale číst nemůžu, protože nic ke čtení nemám. Pa.
07.08.2017 - 08:43
5
Hezký kousek grunge. Úplně u toho slyšim kytary falešný tón a bicí za beatem. Velice beatnické, dekadentní dílko se skvělými obraty :)
07.08.2017 - 08:24
3
Ha! To se mi moc líbí! Milé přečíst si po ránu poesii :) Den s nocí za humny se páří je naprosto skvělej obrat. Nemám ti co vyčíst.
11.06.2017 - 18:56
4
Homére tak tomu říkám paráda jako vystřižené ze života fakt že jo :) :D
10.06.2017 - 13:36
1
Tak nějak se peru s prvními dvěma verši.
Konkrétně s příslovcem tu a se slovesem mihly.
Mám to brát jako určení časového pásma (mluvíš-li o staré cihlové klenbě)
Nebo je to myšleno jako něco, co se objevilo v zorném poli kolemjdoucího?
V případě zorného pole bych spíše uvítal propojení mezi osobou a objektem.
Tudíž logičtější by byl verš. Jen se mi tu mihly, nebo: Jen se mi mihly.
I když celkově všechny varianty jsou docela divné, protože se spíše mihl pohled než cihly.
Takže v rámci zorného pole mi toto dvouverší přijde ne zrovna moc dobře uchopené.
Pokud ovšem mluvíš o časovém pásmu, zaráží mě spíše sloveso mihly v konceptu se zvětráním cihel. Na to mihnutí jaksi nestačí.
A pokud budu brát báseň jako text vedený vázaným veršem, tak ani tady není nad čím spokojeně vést čtenářovo oko.
Konkrétně s příslovcem tu a se slovesem mihly.
Mám to brát jako určení časového pásma (mluvíš-li o staré cihlové klenbě)
Nebo je to myšleno jako něco, co se objevilo v zorném poli kolemjdoucího?
V případě zorného pole bych spíše uvítal propojení mezi osobou a objektem.
Tudíž logičtější by byl verš. Jen se mi tu mihly, nebo: Jen se mi mihly.
I když celkově všechny varianty jsou docela divné, protože se spíše mihl pohled než cihly.
Takže v rámci zorného pole mi toto dvouverší přijde ne zrovna moc dobře uchopené.
Pokud ovšem mluvíš o časovém pásmu, zaráží mě spíše sloveso mihly v konceptu se zvětráním cihel. Na to mihnutí jaksi nestačí.
A pokud budu brát báseň jako text vedený vázaným veršem, tak ani tady není nad čím spokojeně vést čtenářovo oko.
08.06.2017 - 09:10
2
já si to prostě musim přečíst ještě jednou, mam ráda tuhle poezii, která dopadá na čtenáře zvláštně tíživě, hledám si v ní a nacházím, působí rozervaně, není v ní ale žádná sebelítost, beru ji jako sondu do lidské podstaty, tak asi a proto někdy působí až depresivně
