Letní kvarteto

Čtvrtá fáze

Úsměv fanouška
acid jazzu
všeobjímající vteřinka
a pak už jen zas a zas
fuck it on the green beach
maminy a budoucí maminy
opuštěné vlastními chybami
ani ve skrytu nepřipuštěnými
zatímco on, ve čtvrté fázi
u rodičů v pokoji bez rohů
čas osobnost smršťuje
televize zapnutá celou noc
plaší duchy nebo haluze
a pivo, jedno za druhým, rok bez vody
nechápeš ten smrad
ve čtyřiceti ukničenější než čtyřletá holčička
pozvolný nezvratný rozpad jater a mysli
včera se rez vousů spojila s rudostí pokožky
očiskami koulel jak Coupeau v delíriu
na druhou otázku už ani neodpověděl
a toho chudáka zítra vezu do lesa
bejt od rána totál na sračky
přitom si hrát na střízlivého vedoucího
měl jít rovnou do pika a heráku, srab...

Nedopsaný text bez pointy pro kapelu, co to nikam nedotáhne

Který cesty jsou krátký
tam nebo zpátky?
Ptáš se v puse zvratky
ze života matky
z čerstvého chleba
okoralé patky
jó, není nad psychopatky
se utěšuješ
že ani fotrovi nelžeš
tak už běž
dokud můžeš
leť
dvacet, třicet, padesát
nemusíš s čerty
na jednu hromadu srát
pojď, zvedej se
kopce čekaj na tvůj dech
slova vítr odnese
užívej, dokud nejsi plech
šrot na hadru, totální kolaps

Ospalý pseudosurealista

Spánek modřejší nevěra
kape papá k domovu
zeď pevná jak yak
oči pytlíky
šustí ústím

Škrtej!!!

Co je k mytí
není k pití
když se večer rozsvítí
strč mi ho do řiti
jsem plná
vědomostí
jelito nalitý
vemeno na káry
hovado na hovězím
hlína v srdci na dlani
prachožrout ve stromě
děvečka jak ovečka
sedimenty pozdního sběru
krákorání z nového děla
dost plánů nechali plénu
rum v maringotce
pod deštníkem nejvíc prší
žít v loužích po bagru existence
za uchem pence od zmatence
tvářil se polotence
po sklence elektronické evidence
už nesou věnce jemné jak bič
všichni pryč
menzes silnější než ves
zítra nikam nevstávat
to by dnešek neskončil