Nevím co přesně je tvoje profese, ale tvoje úvahy mě zaujaly. Myslím rodič který myslí víc na sebe než na své dítě není správným rodičem, to si může dovolit až ve chvíli kdy se to dítě postaví na vlastní nohy, ve chvíli kdy do něj vloží to nejlepší ze sebe. A při výchově se dá užít spousta dobrodružství a legrace, s narozením dítěte se rozumný člověk přece nevzdává svého života jen musí cestu ukázat svému potomkovi, to myslím že je tak trochu radostná povinnost

Ellen : to je hluboká reflexe o rodičovství a jeho proměnách. Líbí se mi, jak otevřeně popisuješ nejen radostné momenty, ale i ty náročnější chvíle, které přicházejí s novou rolí rodiče. Tvá úvaha krásně vystihuje, jak se člověk postupně učí rovnováze mezi svými osobními potřebami a péčí o dítě.
Velmi oceňuji, že jsi se nebála poukázat na vnitřní konflikty, které rodičovství přináší. Myslím velká podpora pro mnoho lidí a děkuji, že jsi to napsala.

Yana: Děkuji za pravdivé doplnění.

Pokora je hlavně zmoudření, je to vybudovaná vlastnost a schopnost vážit si všeho, sebe a všech, je to úcta, rozhodně to není slabost, pokora je síla a ctnost, která nám pomáhá vnímat sebe a svět správně. Být pokorný znamená nacházet rovnováhu ve všem co prožíváme a jak se projevujeme. Pokorní bychom měli být ve všech svérách. Ke svému životu, k ostatním, ke zdraví, ke všem svým zájmům, ke všemu co žijeme. Být pokorný znamená být silný.

Ellen : já děkuji tobě, že jsi toto téma uvedla. Zdravím z Karlštejna, zlaté věky se tu ozývají. Nejhezčí tvoje věta je na závěr a ta je pravdivá, "kolik světla jsme v sobě schopni nalézt" Díky moc.

Hanulka: Moc pěkně napsáno... děkuji Hani.

Pokora je pro mne jedna ze šesti ctností srdce a už pouhé opakování tohohle slova se záměrem vnímat jeho podstatu má schopnost srdce čistit a ladit na vyšší vibrace ...

Ellen : pokora je fascinující téma! Je to vlastnost, která nás učí respektu, skromnosti a otevřenosti vůči novým zkušenostem i názorům ostatních. Může být vnímána jako síla, protože pomáhá budovat hlubší vztahy, podporuje učení a umožňuje člověku růst bez potřeby neustálého dokazování své hodnoty. Pokora není slabost, ale síla člověka, který si je vědom své hodnoty bez potřeby ji dokazovat. Skutečná velikost se pozná podle schopnosti naslouchat, ne podle hlasitosti slov. To je můj životní názor na pokoru. Ale každý to pobíráme jinak.

Tohle je na delší debatu, tak tedy stručně:-) můj názor: ano, každý jsme individualita a každý jsme jedinečný a umění svůj život žít a nejen ho přežít nemáme nikdo. Existuje spousta motivačních knih a článků o tom jak být šťastný a jak žít a znám lidi kteří je hltají, je to k ničemu. Myslím nejdůležitějsí je rozhlížet se, prožít, pochopit a přijmout, to co sami přijmeme a vezmeme si za své jen to nás v životě může uspokojovat, záleží jen na nás. Úplně jednoduše jaký si to uděláme, takový to máme, každý svého štěstí strůjcem, nikdo za náš život nemůže tak jako my sami. A štěstí je hlavně poloha mysli. Zdravím a klidně můžeš diskusi na to téma rozvinout;-)

Yana: Ahoj... dobrý postřeh, děkuji :) Ano, je to zamyšlení nad způsobem života a úhlech pohledu... nastínila jsem zde kontrast... útisk vs svoboda, čili příběh v polaritách. Ale jak víme, život není černobílý a extrémy nejsou úplně zdravé.... tak jsem se dostala k otázce, kde je ta přijatelná hranice? Ta bude pravděpodobně individuální, jelikož každý jsme individualita, potažmo jedinečný. Zajímá mne Tvůj názor.Ahoj... dobrý postřeh :) Ano, je to zamyšlení nad způsobem života a úhlech pohledu... nastínila jsem zde kontrast... útisk vs svoboda, čili příběh v polaritách. Ale jak víme, život není černobílý a extrémy nejsou úplně zdravé.... tak jsem se dostala k otázce, kde je ta přijatelná hranice? Ta bude pravděpodobně individuální, jelikož každý jsme individualita, potažmo jedinečný. Volíme si roli a určujeme hranici, jsme tvůrci života.

Líbí se mi tvoje povídka, je to taková úvaha vlastně, kterou by mohl vzít za své každý kdo brečí po stádu a připadá si nepochopený. Být sám a sám se sebou šťastný myslím, je vrcholem

Hm a psané jako vyřčené už nevrátíme

Budu čekat na pokračování ....

Dobrá úvaha.

Věci dané z lásky :')

LadyLoba: tomu ver !

Slovo má svou váhu nejde zakopat na několik sáhu.
Nese sebou mnohé.

slova nesou vibraci
co vyšleš, to se ti navrátí

a slovy lze i nelze zranit

jde i o to jakou váhu jim někdo,
komu jsou určeny, dá ...