Pekná báseň, především bych si dovolil vyzdvihnout první a poslední verš.

Zajímavé.. Přečetl jsem si to několikrát a zůstalo po tom mrazení

Hezké. I mysl má svoje pomníky a jsou věčný.

Hu! Z toho "všude je bývalo" mě zamrazilo. Dobrý.

Bezvadné.

Některé pohřby jsou nejsilnějším zdrojem lepších životů.Pohřbená láska vždycky znova vyklíčí.Jen podobu ráda mění.

Když si to člověk zkusí vizualizovat, probouzí to takové lákavé představy!
Ve čtvrtém verši bych napsal "bude přítěží" (abych i dodržel těch pět slabik, jinak bych volil "stane se"), v sedmém mne trochu ruší ten moment, romantičtěji mi zní chvíle, např. "a potrvá jen chvíli"...Ale to je jen můj osobní pocit...

PrimaDen: Miro Sparkus: Děkuju.

slavek: Super co jsi napsal. Víš, tahle básnička měla první verzi.. kde jsem přímo Fénixe zmínila.

jo_: Děkuju ti, vždycky mi dáš další podporu psát dál a dál.. :-)

našlehané sny jako šlehačka na dortu☺☺
toto v představách vyvolává slastný pocit☺☺☺

Moc pěkná, poetická, povedená, jen mě trochu ruší ten upravený výraz "navzdor" místo "navzdory". Pokud se nepletu, tak synonymem výrazu navzdor je naschvál, úmyslně a to se tam kontextově moc nehodí. To jediné bych upravil a neměl bych co vytknout :-)

Je to úžasný. Co dodat, když to přede mnou okomentovala jo_?
Snad jen - tvůj krásný popis citů, tužeb a snů se dá přirovnat k Fénixovi, co se také rodí znovu a znovu z vlastního popela...

ou, tak tahle je.. uzasna.. zamilovavam se do tvych basni, do toho, jak skladas slova.. rezonuji ve mne a chci se v nich toulat.. "prohorim se zpatky".. tohle je asi ten nejsilnejsi a vlastne vserikajici moment.. plny nadeje.. btw. uveris, nakonec uveris stejne jako vsichni.. protoze verit chceme.. a pak zase budes chvilku neverit a pak zas a znova uveris.. a porad dokola a dokola.. protoze mozna prave ty naslehany sny jsou ty nejkrasnejsi :-) tleskam..

slavku, kde jsi? rozplyvam se nad tou krasou a dochazi mi slova a nevim, jak to rict.. :-)

Pěkná báseň, poskládaná z jednotlivých střípků, které do sebe pěkně zapadají. Jen by mi více než "mezi přízraky se netoulat" sedělo "mezi přízraky se zatoulat", když necháš duši někam odejít :-) ...

Jinak krásně poeticky obrazná část "jen tak být a hladit si čas, co kolem sněží"... Povedené, leč je báseň plna smutku...

nechat dusi spat
prestat se ptat
odpovedi ji dat
a nadeje vzdat

nechat smutek rozplynout
a dusi nevinnou
nechat rozmlouvat
o cene nesmlouvat

uz se netoulat uz nehledat
uz nikam nespechat
jen prostince byt
a sve sny zit...

tise spat a nadeji dat...

a tulakum pod hvezdami rict
ze i oni najdou svuj klid
odpusteni a usmireni
a strach co uz neni...

krasny.. neumim lepe vyjadrit poteseni z tvych slov...

Noc, smutek ale i uvolnění. Čiší to z této básně.
Díky.

slavek: Psavec: jo_: děkuju moc

Moe hezká.

Už se opakuji, ale po komentáři jo_ už opravdu můžu říct jen:
dtto
Moc dík.