31.03.2020
9
1146 (24)
0
posbírám ti náhody ze rtů
mimoděk zatančím s konečky prstů
a položím se na perutě strachu
prožitých pocitů
prošeptám se nočním šerosvitem
možná se za svý myšlenky stydím
ten pohled do očí
do mě vidí
ať jdu kamkoliv
všude je bývalo
 18.04.2020 21:06
Minulost se rozpustila,
perspektiva nejistá,
touha v přítomnost se skryla,
buď trochu optimista!
 16.04.2020 20:57
Děkuju všem!
 05.04.2020 02:54
Povedená a zajimava
 03.04.2020 19:37
Fakt moc hezký...
 01.04.2020 13:32
Zaujala.
 01.04.2020 11:05
Pekná báseň, především bych si dovolil vyzdvihnout první a poslední verš.
 01.04.2020 10:51
Zajímavé.. Přečetl jsem si to několikrát a zůstalo po tom mrazení
 01.04.2020 07:49
Hezké. I mysl má svoje pomníky a jsou věčný.
 01.04.2020 06:30
Hu! Z toho "všude je bývalo" mě zamrazilo. Dobrý.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.