2786.gif
datum 23.08.2018
ying-yang 25, muž
mailbox
děl 5

komentáře uživatele komentáře k dílům uživatele :

všechny
přidáno 23.09.2018 - 21:25
komentářů2
RE Singularis:
Smajlíky mají vyjadřovat, že to postava říká pobaveným hlasem (a v místě smajlíka se může klidně zasmát). Je to stručné a podle mě celkem explicitní. Na smajlíky/ emotikony jsem zvyklý od dětství a myslím, že časem budou běžnou součástí literatury.

Zajímalo by mě, jakého zajímavého českého týpka to Aldo vlastně potkal, :D.

Třeba Aldovi přijde divné poslouchat svůj vlastní hlas. Nebo, jakožto excentrický umělec, preferuje excentrické metody. Anebo Pichtův psací stroj našel při urbexu či zůstal po nějakém jeho zesnulém příbuzném. Kdoví...
přidáno 22.09.2018 - 13:50
komentářů2
Tvoje pokračování mě potěšilo a pobavilo, nejvíc „Rozhodně se to sem nedá přidělat trvale, :D. Vydržel jsem to jen zhruba čtvrthoďku, dokud mě to neomrzelo, :D." :-D Ale ty smajlíky jsi tam dávat nemusel; tím jsi chtěl naznačit, že ses při psaní smál, nebo že se smála ta postava? Nebo to má znamenat pobavený tón hlasu?

"tu část, kterou právě osaháváme, nemůžeme současně i vidět, protože nejsme průhlední" - hezká myšlenka :-)

"Každý se zajímá o něco odlišného, takže ty bys nejspíš dokázal vymyslet zase něco jiného, co by nenapadlo mě" - tato myšlenka se mi také velice líbí.

Přezdívky Nezík a Prochy mě pobavily. :-D A u zajímavého českého týpka jsem se smál/a a smál/a... :-D

Mimochodem, pro uvedený účel by se asi hodil víc diktafon než Pichtův psací stroj. Jednak je to s diktafonem rychlejší a jednak je výrazně levnější. Ale to nevadí, třeba je Aldo Novák fajnšmekr nebo tam nechce elektroniku... (Nebo ho prostě nenapadlo zkoumat diktafony...)
přidáno 14.09.2018 - 12:54
komentářů8
Vysvětlení k délce přídavků (v reakci na soukromou zprávu) + nabídka pomoci:
Toto experimentální dílo jsem záměrně nezačal rozdělovat na kapitoly či epizody, ale na části (které mohou být i velmi krátké), aby průběh děje o to víc byl výsledkem více autorů. K ucelenosti děje (popř. plynulejší transformaci jeho záměrů) by měla přispívat mj. slova navržená předchozím autorem a přečtení všech dosavadních částí díla, než autor začne psát svůj přídavek. Také je dovoleno radit se s ostatními autory, kteří se na tomto projektu podílí, ;). A neváhejte mi napsat, pokud si s něčím nejste jistí nebo si nevíte rady - rád pomohu.
přidáno 13.09.2018 - 14:07
komentářů8
Sebastián Wortys:
pamatuji si, že to bylo někdy na sklonku července.
Každé léto jsem trávila na chatě... rybníky a pískovcové skály kolem.
Měli jsme štěstí na dvě larvy. Byl večer... nebo spíš už noc. Pozorovaly jsme je dvě nebo tři hodiny... Pak už jsme museli domů, ale ráno, když jsme se vrátili, bylo jedno ještě pořád tam a nakrucovalo se v ranním sluníčku... Pravda je, že nemám jistotu, že to bylo šídlo královské, ale pouze předjímám vzhledem k výskytu v té oblasti. Ale také věřím dědečkovi, který o tom byl přesvědčený... :-)
přidáno 13.09.2018 - 13:15
komentářů8
RE Ginnare:
A jak dlouho mu to vylézání trvalo? Jináč pokud vím, tak druh (imperator) lze rozpoznat až, když šídlo po vylíhnutí důkladně oschne, čímž pozmění barvu i tvar. Pokud jsi čekala, tak to schnutí trvalo jak dlouho?
přidáno 13.09.2018 - 10:12
komentářů8
Sebastián Wortys: ano, jednou jsem měla to štěstí pozorovat "Anax imperator", když opouštěla svou larvální schránku... bylo to úchvatné ;-)
přidáno 13.09.2018 - 09:49
komentářů8
RE Ginnare:
Dlouhozobka svízelová patří mezi můj oblíbený hmyz, ;). Ale nejraději mám asi šídlo modré/ královské, což mám štěstí, protože š. modré aktuálně žije u mého rybníčku a občas kolem mě poletuje, :).

"Zajímavé... velmi zajímavé" - Díky, ;).
přidáno 13.09.2018 - 07:04
komentářů8
dlouhozobka svízelová je fascinující tvor.
Také jsem zvědavá na vývoj tohoto "projektu". Zajímavé... velmi zajímavé... :-)
přidáno 12.09.2018 - 20:39
komentářů8
RE Singularis:
Super, :). Jsem zvědavý, jak se to dílo bude dál vyvíjet...
přidáno 12.09.2018 - 17:55
komentářů8
Od toho vegetariána to začíná být moc sympatické, myslím, že se štafety rád/a ujmu.
přidáno 31.08.2018 - 07:48
komentářů4
pobavilo :-)
přidáno 31.08.2018 - 07:41
komentářů4
Všimla jsem si v chatu :-) dobrý
přidáno 30.08.2018 - 18:23
komentářů4
Líbí se mi hlavně způsob vzniku. :-) Nedávno tu trochu podobným způsobem (ne úplně stejným) vzniklo moje dílo Osudový syzygos ( https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=37667-osudovy-syzygos ) - různí Psanci navrhovali v diskusi ( https://www.psanci.cz/diskuze.php?diskid=5289-psanecka-basnicka-
soutez
) slova pro básnickou soutěž a já jsem z nich pak sestavil/a soudržnou povídku.
přidáno 30.08.2018 - 16:48
komentářů4
A neřekne nic,ani kněz...super myšlenky
přidáno 29.08.2018 - 17:14
komentářů5
Sebastián Wortys: "To, že ji nepoužiješ ty, tak neznamená, že nemůžeš být jedním z mezičlánků" - máš pravdu, to mě nenapadlo.

Pokud máš známé z oblasti fyziky, určitě jim svoje fyzikálně filozofické nápady říkej. Na oficiální cesty se nespoléhej, ty se totiž často víc zabývají původem myšlenky a její formou než skutečným obsahem a významem; příkladem, který to ilustruje, je Sokalova aféra ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Sokalova_af%C3%A9ra ).
přidáno 28.08.2018 - 09:48
komentářů5
RE Singularis:
"neměli by si lešení stavět ti zedníci, kteří pak budou zdít?" - Souhlasím, že by bylo lepší, kdyby místo vědců bylo víc filosofovědců, ;). Ale tlak na specializování spíše roste a není snadné jít úspěšně proti proudu.

"postavit někde vedle nebo nakřivo" - Je potřeba uvědomit si, že metafory neplatívají do hlubších detailů, konkrétněji věda ani filosofie nejsou zřetelný hmatatelný objekt v prostoru – na téže téma mohou koexistovat různé teorie a hypotézy, aniž by zabíraly prostor tak, že by nebylo možné na téže téma vymýšlet jiné hypotézy/ teorie. V převodu zpět do metafory by se to dalo aktualizovat ve smyslu, že ta věž se staví souběžně ve více dimenzích, které mezi sebou mohou a nemusí interagovat. A i když spolu nějaké části neinteragují přímo, tak spolu mohou interagovat zprostředkovaně skrze více dimenzí. Z hlediska epistemologického anarchismu nelze s jistotou předem říct, které lešení bude to nejvhodnější na další krok výš (nejdřív se to musí zkoušet). Dalo by se říct, že je to obdoba genetického algoritmu, kde nemůžeš předem říct, která z větví mutací povede k nejefektivnějšímu řešení zadaného problému. Resp. i ty uličky, které se nakonec ukážou jako slepé, je potřeba prozkoumat, protože v proces poznávání nelze předem říct, která z uliček bude slepá. / I slepé uličky jsou potřeba, dokud ještě existuje šance, že to slepé uličky nejsou.

"nakřivo" - Někdo by si mohl myslet, že když se třeba nechtěně poruší jedno z nejzásadnějších pravidel zkoumání v mikrobiologii, tak to přece musí být z hlediska vědy špatný krok (nepovedená stavba nakřivo), ale dnes je to základní kámen celého odvětví antibiotik.

"jiný vesmír [...] předběžné filozofické úvahy nám mohou skutečně pomoci být [...] připraveni" - Jsem rád, že se na tom shodneme, ;).

"nejsem fyzik, a proto si myslím, že takovou úvahu, jako je tato, asi nikdy neuplatním" - To, že ji nepoužiješ ty, tak neznamená, že nemůžeš být jedním z mezičlánků v (kreativním) přenosu informace, :). Ne všechny podněty se k vědcům dostávají standardní vědeckou cestou a to, že Einstein znal Kafku nebo Niels Bohr znal Eschera je jen špička ledovce. Co se týče mě, studoval jsem přírodní vědy, takže mám pár známých, kteří pracují ve vědecké sféře nebo občas řeknu nějaký záludný argument na nějaké přednášce a na internetu také lze potkat kdekoho.
přidáno 26.08.2018 - 14:57
komentářů5
Sebastián Wortys: Souhlasím, že je možné, že jsou lidé potřebným mezistupněm vývoje něčeho nového, budoucího. To konec konců předpokládal už Friedrich Nietzsche.

Ta metafora s lešením je celkem dobrá, ale neměli by si lešení stavět ti zedníci, kteří pak budou zdít? Vždyť oni nejlépe vědí, kde to lešení budou nejvíc potřebovat. Lidé, kteří sice vidí stavbu zdi a třeba o ní i něco vědí, ale stavět neumějí, jim to lešení mohou snadno postavit někde vedle nebo nakřivo. Možná je chyba v systému, který posuzuje fyziky ("zedníky") jen podle výkonu, tlačí je k co největšímu výkonu a co nejdřívějšímu publikování výsledků a nedává jim dost prostoru na vedlejší a podpůrné činnosti.

Může se stát, že jednou objevíme (nebo alespoň zaznamenáme) jiný vesmír, který bude jinak nastavený než ten náš. V takovém případě se nejspíš drtivá většina dnešních předběžných úvah ukáže v praxi nepoužitelná a budeme muset narychlo vymyslet nové teorie, odpovídající experimentálně zjištěným faktům. (Pokud bychom totiž nebyli jasnozřivými věštci, naše současné úvahy o novém vesmíru by se pak tomu skutečnému nejspíš podobaly asi tolik jako postavy seriálu IT Crowd skutečným programátorům.) A předběžné filozofické úvahy nám mohou skutečně pomoci být na vymýšlení těchto teorií připraveni a mohou nás inspirovat, v tom mají jistě nezastupitelnou hodnotu – ale především pro ty, kdo ty teorie jednou budou vymýšlet, což budou skutečně zaměstnaní fyzikové. Já nejsem fyzik, a proto si myslím, že takovou úvahu, jako je tato, asi nikdy neuplatním.
přidáno 26.08.2018 - 14:22
komentářů5
RE Singularis:
"V zásadě souhlasím." - To jsem rád, ;).

"neznamená, že by nemohly umožnit náš zánik a vznik něčeho mnohem pozoruhodnějšího než nás" - Pokud něco takového nastane (nebo už nastává např. s vývojem umělých neuronových sítích – kdo ví), pravděpodobně budeme potřebným mezistupněm vývoje. Čím komplexnější organismus, tím méně je pravděpodobný jeho vznik de novo. Pokud bys to myslela jako protiargument, tak bych doplnil: Ale každé možné základní nastavení vesmíru má pravděpodobně svá omezení pro vývoj života v něm, takže i když v našem vesmíru nejspíš může vzniknout něco dokonalejšího než my, tak to neznamená, že to nejdokonalejší, co tu může vzniknout, nemůže být překonáno, kdyby základní nastavení vesmíru bylo trochu jiné tím správným způsobem.

"fyzikálních zákonů neřeším, protože se zdá, že se nemohou změnit" - Ano, jeví se to tak, ale známe jen jeden vesmír (ten, ve kterém žijeme), takže nemůžeme srovnávat a bez srovnání vylučovat, že nemohou existovat vesmíry s minimálně trochu jiným základním nastavením (jak připouští mj. mnohosvětová či holografická interpretace kvantové mechaniky). A i kdybychom znali víc vesmírů stejných zákonů (bílé labutě), nemůžeme si být jistí, že se pak neobjeví černá labuť. Kdysi si lidé mysleli, že druhy jsou neměnné a pak postupně objevili evoluci. Kdysi si lidé mysleli, že částice jsou neměnné a dnes víme, že je lze mezi sebou (za určitých okolností) různě konvertovat. Pokud je vesmír z určitého hlediska mj. obří neuronová síť, tak fyzikální zákony mohou být třeba důsledkem nastavení jednotlivých vah (které by různé vesmíry mohly mít různé), což je ovšem jen jedna z možností. Obecněji by se dalo říct, že pluralita fyzikálních zákonů vybízí k zamyšlení, zda nejsou odvozené z jednoho základnějšího metafyzického zákona (a zda by při jiném způsobu odvození mohly být alespoň trochu jiné).

"praktičtější je zkoumat ty konkrétní zákony" - Ano, vzhledem k současnosti je praktičtější zkoumat, jak cíleně ovlivňovat svět (pokud je cílem dobrý záměr s převážně dobrými důsledky), ;). Ale podle mě to není důvod vypouštět filosofování třeba o mnohem obecnějších jevech přesahujících naše současné možnosti. Ve Vtiposcifilo-z/s-ofii píšu o tom, že věda staví věž poznání a filosofie na vrchu se snaží dosáhnout ještě víš tím, že staví lešení, které když je dostatečně pevné, tak vědě umožní postavit zase o kousek věže víc a filosofii vylézt si zase trochu výš. Kdybychom jen zdili (vědecky těžili jen výhody na úkor myšlenkové investice do budoucnosti) a nestavěli lešení, tak by zdění bylo stále těžší a zasekávalo se tam, kde by mohlo pokračovat, kdyby současně probíhala i tvorba lešení, takže je potřeba hledat rovnováhu. Kdysi věda/ filosofie sloužila především poznání, dnes spíše ovládání všemožných rovin světa a podle mě by to mělo být v celku někde mezi.
přidáno 25.08.2018 - 17:13
komentářů5
V zásadě souhlasím. Přikláním se ke slabému antropickému principu, tedy konstatování, že přírodní zákony jsou nastaveny tak, že umožnily náš vznik. (Což ale rozhodně neznamená, že by nemohly umožnit náš zánik a vznik něčeho mnohem pozoruhodnějšího než nás.) Příčinu určitého nastavení fyzikálních zákonů neřeším, protože se zdá, že se nemohou změnit, natož abychom je mohli změnit my. Mnohem praktičtější je zkoumat ty konkrétní zákony, které ve vesmíru platí.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku