Krátké zamyšlení o Wittgensteinově výroku, že o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. VIDEO ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=nndSvvv9IeQ
01.03.2021 5 959(7) 0 |
Na jednu stranu se necítím dostatečně kompetentní, abych o následujícím tématu mohl mluvit, ale na druhou (a to je spoiler) jsem dospěl k závěru, že o tom (jakožto i dadavědec) mohu, nebo dokonce mám mluvit. Rakousko-britský filosof Ludwig Wittgenstein v posledním čili sedmém oddílu svého díla Tractatus logico-philosophicus napsal, že o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. Podle mého tento výrok sice na jednu stranu lze považovat za i platný, ale na druhou je tato platnost podmíněna paradigmatem, ve kterém se raný Wittgenstein nacházel, přičemž jakási trvale udržitelná diverzita paradigmatů v rámci metaparadigmatu je jednou z podmínek fungování kolektivní intelegence lidstva. Kdyby totiž nějaké paradigma trvale vytlačilo ostatní velká paradigmata a znemožnilo jim fungování, tak čím víc by jich vytlačilo, tím víc by omezilo tvůrčí oponování, dokud by se to převládající paradigma zase přirozeně nediferenciovalo. Takže podle mého by paradigmata, kde je Wittgensteinův požadavek platný, měla komplementárně koexistovat s paradigmaty, kde tomu tak není, což lze chápat i jako jiný pohled na paradigma, kde je i není platný současně. Navíc ten požadavek vytváří zvláštní podobu Russellova paradoxu, jelikož když o něčem nemůžeme mluvit, tak v důsledku vlastní subjektivity si nemůžeme být jistí, že o tom nemůžeme mluvit, ale abychom mohli zjistit, že o tom nemůžeme mluvit, tak o tom musíme mluvit, takže ať se rozhodneme jakkoliv, tak Wittgensteinův požadavek nemůžeme splnit.
06.03.2021 - 16:07
Singularis: Bytost mimo simulaci je krajní případ pro zvýšení zjevnosti, ale někteří filosofové považují třeba i vědu za druh "metafyziky" a zpochybňují její vědeckost.
06.03.2021 - 06:44
Sebastián Wortys: Co se týče vlastností „bytostí“ mimo tuto simulaci světa, myslím, že na základě stávajícího poznání jsme dost bez šance o nich cokoliv zjistit, takže si myslím, že asi nemá moc smysl o nich příliš bádat. I pro filozofii jsou tu mnohem užitečnější témata, třeba výzkum motýlího efektu. Současná pandemie je krásným příkladem motýlího efektu a filozofii by tuze prospělo, kdyby o ní byla dokázala říci něco předem (alespoň něco obecného, jako třeba že v globalizovaném světě se takové věci šíří rychleji než kdy dříve).
Uvedu ještě jiný příklad: kdysi dávno lidé hodně filozofovali o hvězdách na nebi. Ale k ničemu jim to nebylo (jen nám po tom zbyla astrologie). Užitečnější by pro ně bývalo, kdyby tehdy filozofovali o meteoroidech, protože o těch sice nevěděli, ale ty jim na rozdíl od hvězd mohly opravdu spadnout na hlavu.
Moje komentáře k této úvaze můžeš zkopírovat na YouTube; dávám ti k tomu souhlas. Ale rád/a bych, kdybys tam přidal i odkaz na tuto úvahu, aby sem na Psance občas někdo z YouTube přišel.
Uvedu ještě jiný příklad: kdysi dávno lidé hodně filozofovali o hvězdách na nebi. Ale k ničemu jim to nebylo (jen nám po tom zbyla astrologie). Užitečnější by pro ně bývalo, kdyby tehdy filozofovali o meteoroidech, protože o těch sice nevěděli, ale ty jim na rozdíl od hvězd mohly opravdu spadnout na hlavu.
Moje komentáře k této úvaze můžeš zkopírovat na YouTube; dávám ti k tomu souhlas. Ale rád/a bych, kdybys tam přidal i odkaz na tuto úvahu, aby sem na Psance občas někdo z YouTube přišel.
05.03.2021 - 18:34
Singularis: Zatím tu knihu také bohužel nevlastním, ale pokud vím, tak ten oddíl obsahuje pouze tu citovanou větu. A odhaduji, že se tím myslí minimálně témata jako např. "Jaké má asi vlastnosti bytost, která je mimo tuto simulaci světa?", obecněji metafyzika, transcendence apod. A maximálně tím lze myslet zhruba to, že vše vyslovitelné je závislé na nějakém neověřitelném paradigmatu, a proto je nejlepší mluvit co nejméně. Případně to může být něco mezi. Ale to jsou jen momentální představy člověka, který spíše doufá, že na to video/ text narazí někdo zasvěcenější a opraví ho, ;).
PS: Mohu tvůj komentář zkopírovat na YouTube?
PS: Mohu tvůj komentář zkopírovat na YouTube?
02.03.2021 - 05:30
Já myslím, že Wittgensteinův výrok hlavně hodně závisí na tom, co myslel slovem „mlčet“; ono totiž nemusí znamenat jen „nemluvit“, mlčet lze mnoha způsoby (např. znaková řeč pro neslyšící je také jistý zvláštní druh mlčení). Navíc tím, zda o něčem lze či nelze mluvit, si opravdu jistí být nemůžeme, protože to, když my sami o něčem mluvit nedokážeme, neznamená, že by neexistoval nikdo jiný, kdo by o tom mluvit mohl. (Podobně jako to, že nikdo z nás neuzvedne tunovou činku, neznamená, že ji uzvednout nelze.) Takže nejrozumnější asi je o tom (ať už je to cokoliv) zkusit mluvit, a když to nepůjde, tak to zkusit zase jinak — třeba mlčením.
Navíc mlčet můžeme i o spoustě věcí, o kterých mluvit bez problémů lze, např. o sexu...
Ale možná by bylo lepší, kdybych si ten úsek Wittgensteinova díla celý přečetl/a. Třeba bych pak lépe pochopil/a, co tím měl na mysli...
Navíc mlčet můžeme i o spoustě věcí, o kterých mluvit bez problémů lze, např. o sexu...
Ale možná by bylo lepší, kdybych si ten úsek Wittgensteinova díla celý přečetl/a. Třeba bych pak lépe pochopil/a, co tím měl na mysli...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ZÁKAZ MLUVENÍ? (selektivní) - Raný Ludwig Wittgenstein vs filosofie a kolektivní inteligence : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čínská totalita
Předchozí dílo autora : Komentář k úvaze o schopnostech rozlišování