Dadavěda je most mezi uměním a vědou či filosofií, resp. katalyzátor epistemologického anarchismu. A v tomto dadavědeckém experimentu jsem povolil uzdu fantazie, abych hledal mezioborové souvislosti zdánlivě nesouvislých jevů a následně vznášel řadu podivných otázek, které však mají hlediska, ze kterých dávají až překvapivý smysl.
přidáno 10.07.2020
hodnoceno 3
čteno 47(6)
posláno 0


Jakého Wittgensteinova brouka v krabičce má asi chatbot?

Kolik majitelů koček a psů jsou nicnetušícími členy Hnutí za dobrovolné vyhynutí lidstva? A kolik z nich za to nedostane Darwinovu cenu?

Může být křesťanství cargo kult?

Je determinismus obdobou Cotardova syndromu?

Je v inteligenci lidského rojení místo pro motýlí efekt?

Jsou vločkovci jednodušší než xenoboti?

Patří rozšířený fenotyp člověka do učebnice biologie?

Je intuice fenoménem kvantové procházky?

Může zlaté pravidlo dávat smysl při setkání bdsm subkultury s něžnými romantiky?

Co má společné exponencionální množení bakterií a Parkinsonovy zákony?

Mohou Occamovu břitvu porušovat všechny teorie a hypotézy, které předpokládají něco víc než jednu částici v částečně redukované superpozici zvané vesmír?

Proč mnozí křesťané neznají Gödelův ontologický důkaz Boží existence?

Co má společného Libetův experiment a optická iluze reverzní perspektivy?

Je neustálé obměňování komunikačních platforem příkladem efektu červené královny?

Může být kosmicismus v komplementaritě s Gödelovým ontologickým důkazem Boží existence?

Souvisí mikrobiom s neuroimunitou?

Co by řekl Egon Bondy Karimovi?

Může být temná hmota galaxiemi složenými z Dysonových sfér?

Jaký názor by měli Češi z Banátu na solarpunk?

Jaká křivka popisuje souvislost mezi počtem bezdomovců v ulicích a počtem lidí, kteří jsou zaměstnanci nebo po tom touží?

Jaký nejúspěšnější memplex vyleze z tavícího kotlíku něcismu?

...


přidáno 26.07.2020 - 18:52
V souvislosti s dadavědou mě napadlo ještě něco, co by se mohlo nazvat hypotéza předvědeckých hypotéz. Lze-li podstatu nějaké vědecké hypotézy vyjádřit tak, aby jí porozuměli lidé, kteří nejsou vědci (jen třeba občas čtou popularizované vědecké články), tak lze předpokládat, že o dané či podobné hypotéze už mohl spekulovat nějaký nevědec před vědcem. A na to může navazovat další hypotéza: Pokud s podstatou nějaké vědecké hypotézy přišel nejprve nevědec a až pak vědec, tak je šance, že někteří vědci některé hypotézy přijmou od nevědců, obzvláště od dadavědců. A lze spekulovat i o tom, že před vznikem nějaké vědecké hypotézy se ve společnosti může zvyšovat koncentrace memetických prekurzorů dané hypotézy, popř. čím víc nevědců čím intenzivněji zaměřuje pozornost na nějaký jev, tím více se na něj mohou zaměřit i vědci a tím spíše učinit nové objevy. Což lze vyjádřit i tak, že může docházet k aplikování inteligence lidského rojení na (spolu)výběr aktuálních priorit vědeckého bádání.
přidáno 26.07.2020 - 14:03
RE Singularis:
Děkuji za zmínku silurianské hypotézy a Pollyanin principu.

Ale jak už jsem dříve psal obdobně, mnoho vědců si netroufne veřejně přiznat, když vycházeli i z něčeho nevědeckého, protože se vlivem silné kritiky ve vědě bojí zneuznání a jeho dopadu na svou kariéru. A proč se dělit o uznání třeba s umělcem, když to v těchto případech lze zatajit mnohem snáze než neozdrojované opisování mezi vědci?

Jak si můžeme být jistí, že např. objevitel efektu červené královny by si toho efektu všiml i tehdy, kdyby neznal pohádku Alenka za zrcadlem, kde je surrealistická scénka o tom, že musí běžet, aby zůstali na stejném místě?

Nebo kde bereme jistotu, že dán Niels Bohr by přišel s komplementaritou ve fyzice, kdyby před ním dán Edgar Rubin nenamaloval Rubinovu vázu? Nemluvě o tom, že ještě před Rubinem roku 1892 se v německém humorném časopisu Fliegende Blätter objevila Králík-kachna iluze („kachnozajíc“). Takže to vypadá, že nebýt humorného časopisu či obrazu „vázy“, tak vývoj kvantové mechaniky by se minimálně opozdil.

K tomu mě ještě napadá, že je běžnou praxí zatajovat ve skriptech, jak byl který objev učiněn, což v důsledku také snižuje povědomí o pravých způsobech objevení.

„když budu sázet do loterie, mohu vyhrát miliony korun, to je pravda, ale většina lidí, kteří to dělají, naopak skončí bez peněz“ – A čím se ta metafora má lišit od toho, že většina vědeckých pracovníků nikdy neobjeví nic nového?

„Pokud tedy v dadavědě existují nějaké postupy, kterými by šlo její úspěšnost zvýšit, je dost nezbytné je objevit a používat“ – 1) Aby se z umělce stal dadavědec, měl by studovat alespoň jeden vědní obor a nejlépe se aktivně zajímat i o filosofii. 2) Dadavědec by měl alespoň občas číst nové vědecké články, minimálně kvalitnějších populárně naučné (tzn. ne např. případnou vědeckou rubriku bulvárního časopisu, i když člověk nikdy neví viz. ten kahnozajíc a kvantová mechanika). 3) Dadavědec by do své tvorby měl výslovně zapojovat vědecká témata a přistupovat k nim svobodněji, než si to může dovolit vědec.

Takže rozhodně nesouhlasím s možností, že by si dadavědec za své úsilí nezasloužil žádné uznání.
přidáno 26.07.2020 - 12:26
Myslím, že předmětem výzkumu by se měla stát především samotná dadavěda. Znám totiž zatím jen asi dva velké dadavědecké úspěchy: silurianskou hypotézu ( https://en.wikipedia.org/wiki/Silurian_hypothesis ) a Pollyanin princip ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Pollyannin_princip ). Oba jsou to vědecké pojmy, které oficiálně zavedli vědci, ale jejich původ připisují z větší či menší části nevědcům (v případě silurianské hypotézy jde o scénáristy epizody sci-fi seriálu Doctor Who, v případě Pollyanina principu jde o autora populárního románu pro děti).

Úspěchy dadavědy tedy existují, ale jsou zřejmě velmi zřídkavé. Provozovat dadavědu je dle mého názoru jako sázet do loterie – když budu sázet do loterie, mohu vyhrát miliony korun, to je pravda, ale většina lidí, kteří to dělají, naopak skončí bez peněz a špatně a stejné je to s dadavědou.

Pokud tedy v dadavědě existují nějaké postupy, kterými by šlo její úspěšnost zvýšit, je dost nezbytné je objevit a používat; pokud takové postupy neexistují, je to jako v loterii a dadavěda je pak čistě otázka štěstí, což by ale znamenalo, že si dadavědci za svoje úsilí nezaslouží žádné ocenění – výherce v loterii neoceňujeme za to, že měl štěstí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dadavědecké otázky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čočka kanálem lemuje (slovorost)
Předchozí dílo autora : „2.“ projev Hermana Schneidera - Kde to jsem?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku