![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Kdybychom se zamilovávali, do koho bychom měli, byl by život o tolik jednodušší... zase by však nebylo o čem psát ;-)
Nejspíš je ta škála kamarádství a přátelství širší, než by se na první pohled zdálo, protože každý člověk je jiný. Není kamarádka jako kamarádka.
Dandy: Hned mi naskočil Komenský Labyrint světa a ráj srdce, jen já v těch vztazích nějak bloudím.
Holky nezbedný.....koukaj si z oka do oka, ochutnávají si hlavy. Počkejte na Petřín až rozkvete.(-:
Dandy: Myslím, že vím proč se nic neuskutečnilo, od nás obou se pořád něco chtělo, podpora, vyslechnout, sex, my dvě po sobě nechtěly nic, vážily jsme si toho kamarádství natolik, že i když mě přitahovala jak psychicky tak fyzicky, nikdy bych neudělala nic co by to celé zničilo. Od lásky k nenávisti je strašně blízsko.
Sasanka: Děkuji, věřím, že si každý zasloužíme být opravdu a bezpodmínečně milováni, aspoň jednou za život, tak snad ...
Zachovala jsi se jako pravý gentleman a přítel,to nemůže říct každý. Vzpomínky ti nikdo nevezme a budeš mít s čím srovnávat až potkáš někoho kdo tvou lásku bude opětovat...
Sasanka: Máš pravdu, tahle holka mi před pár lety zamotala hlavu a i když jsme spolu nikdy nic neměly, do teď vím, že jen vzpomínáním oživuji co jsem měla na ní ráda a jak jí milovala, škoda jen, že ode mě nikdy nic z toho nechtěla... byla jsem opravdový přítel...
Některé lásky prostě nikdy nedojdou naplnění. Možná by se to dalo brát jako trénink o kolik jsme schopni z lásky k někomu posunout své hranice.
Zlomené srdce,faleš, jak lehce zvykáme si na lež.
Ta rána v nitru bolí.
Slova jak v ráně hrstka soli.
Ta rána v nitru bolí.
Slova jak v ráně hrstka soli.
Emoce se dají naťukat do klávesnice, poskládat z nich noty, vyřvat v lese. Ale, když se podaří je jakýmkoliv způsobem "opravdu předat" někomu dalšímu ať tak či jinak.. Je to paráda! Super záležitost.
Nic na světě se neděje náhodou a i taková setkání mají svůj důvod. I přes obrovskou bolest nám dovolí dozrát, dospět, udělat nás silnějšími a s pevnými kořeny v zemi. V bouřích sílí slabé stromy.. Přijmi tu bolest jako dar, prožij ji a jdi dál.. nová, jiná, silnější.. Bezvadně jsi popsala své pocity..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Ludmil Elis Quo [18], Kamcatka [18], tristine [18], hledacwebu [14], Mahtiel [13], Nikolka [13], vanovaso [12], vaclav-dvorak [8], Eliška [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?


