![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


...vzpomněla jsem si na jednu báseň, kterou dneska četla, že čas vnímáme jako linku, tak nějak... a mi se vybavil monitor s rovnou čárou, všichni to máme nalajnované... :)


Mlčeti Zlato: vytanula mi na mysli představa šálku kávy a kostka cukru... zvláštní... kávu nesladím :-)


Vidím mnoho stěn a šero, něco tu chybí. Zvláštně napsaná, nutí přemýšlet.


Potemnělé kouty, jednomístné a s pavouky a prachem a distancí. Svět není kulatý a měl by být. Hodit jej do vody a aspoň ty vlny na hladině...


Heleď, tohle je vážně dobrý! :-) jen když si to člověk uvědomí v plné síle, tak to vážně nic radostného není, bo svým způsob je vlastně všechno nalajnovaný..


Ta poslední strofka nemá chybu, a celé je to dobře napsané.
Taky se ráda dívám... :)
Taky se ráda dívám... :)


Protože nedokážu napsat nic duchaplného, ačkoli cítím, že si to dílko zaslouží, jen to tu takto poznačím, ať vidíš, že jsem se snažil :D


Ano! Líbí se mi, moc! Cítím z toho určitou rutinu a přesto je to zároveň tak nějak.. pěkné :-) .


Kloboučný hlubokosklon. Velmi citlivě jsi prozkoumala jednu vrstvu mužské duše a pozor, nejsme tak jednoduší jak si dámy myslí a taky máme archetypy, které nás svazují...


Orionka: máš svatou pravdu... hlavně s tou vodou... :-)
děkuji!
děkuji!


Niterná báseň, tak nevím, jestli rozumím. Ale zní mi tak odevzdaně. To už bych se opřela radši o vodu než o slova, ta mi připadá pevnější :).


Tuhle čtu tento týden už po třetí, ráda se k ní vracím. Hodně dobrá.


Smutná, ale ten kousek nadhledu to tak nějak všechno srovná. Mám rád ty tvoje nestydatý.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marty [13], Meluzina [12], Caro_in [12], arwmarie [12], Sirael [10], nanynaaa [9], mprecek [8]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX