Orionka: Jo, tak to děkuju :-)

Jo! Ta se povedla.

Dech pouhý, a odsouzenec?
Jednu olivu si přeje.
Vloží do úst, oči zavře.
Tu před popravou On
pláče se i směje.
Dosud nikdy nežil
bez naděje.

Sasanka: To jo, díky ;-)

Psavec: Děkuju, neztrácím víru, je občas dochází síly...

Mlčeti Zlato: Ano, díky, neztrácím naději, všechno má smysl...

Dandy: Děkuju :-)

Možná je na čase začít psát kapitolu nového románu a horor zmuchlat a hodit do koše ;)

Jen neztrácej víru,

No počkej. Zrovna přišlo sluníčko. Tak se usměj maličko. Ono nějak bude a jen málokdy to lze ovlivnit.

Ano jeto divné na vnimání.
Vyra (lepší)spiše spokojený život.
Se strací v planích mlh.
Sobeckost,začly vysevat,rozmařilost.
Lotkou by měl se stat pro chamtivost
po jeho duši.
Otroctví pliživě se blíší.
Jen čtyři prázdne stěny
spíží.
Oči plné smutku.
Skráčejicích skutků.

Sasanka: Děkuju :-) Bohužel, zatím málokdy, ale jsem optimistka :-D

Moc pěkná,ale málokdy se to sejde.

Psavec: Děkuji :-)

Dandy: Díky :-) A co přesně od pana Wericha máš na mysli?

Mlčeti Zlato: Věřím, že jednou toho dosáhne každý z nás. Ač to může být otázka ještě několika životů...

Moc líbí.

Pěkné.
Nemohu vzpomenou na slova pana Werycha.

Vysněná a nedosažitelná dokonalost. Pokud je člověk nezávistivý, tak čte s přáním všeho dobrého...

Pajalord: Děkuju :-)