pořád se snažím nebýt vztahovačný, ale tady to teda kurevsky nejde... pardon za tu hrubost, ale je to jediné slovo co se tam hodí.

líbí

casa.de.locos: zajimavá metafora

Severak: Velmi hluboká metafora pro tradicionalismus.

Singularis: V pohodě.

casa.de.locos: Promiň, jinak ji vnímat neumím.

Singularis: Sakra já píšu poezii kódovaně, z eskapismu, a ty si pak přijdeš a začneš ji překládat... Každopádně díky za chválu.
Možná máš pravdu, že se to tam formálně nehodí, ale nevím, jak jinak to vyjádřit.

Zamila: Lepší než srát na sochy, ne? :D

Krásně pocitově pestrá :)

Povedená báseň, velmi se mi líbí, hlavně ta atmosféra, ale také formulace: "krev mizí v křišťálové tříšti". :-) Docela si pod tím dovedu představit, jak zoufalci přicházejí z moře, lidé umírají a kněží do toho nevšímavě řeční. Působivá situace a velmi pěkně vylíčena.

Nějak se mi tam významově nehodí ten verš "se svlékneš", zvlášť k těm holubům. Ale jinak tam zaznamenávám několik zajímavých myšlenek - hlasité ticho (vykládám si je tak, že oba mlčí, protože se stydí říct to, co chtějí, ale současně to o sobě navzájem vědí, takže jako by komunikace probíhala); to, že když druhá osoba odchází, začíná to tu první bavit; či ten bezpečnostní systém egoismu (ten docela osobně znám, není nad to uzavřít se do "ulity"). Možná mi ještě nějaká myšlenka unikla, ale celkově se mi to líbí.

Vy už jste s NoWišem museli otrhat snad celý hejno :-D

Hezká básen, i když pocity na kterých stojí budou asi minimálně smíšené.

A to tvý „trhání pírek holubům“ prostě hrozně žeru, :-D ať už je to cokoliv.

líbí

hluboká, ale taky se mi nechce zrovna moc přemýšlet, je lenivý den...
jo a kvalita se pozná i bez přemýšlení :)

krásná. Už dneska nějak nepřemýšlím, takže nic hlubšího nečekej... subjektivní a povrchní názor - moc hezká báseň

super...

jo, taky mě občas osloví dojem z viděného...ale většinou jej nedokážu popsat...až na jednu vyjímku...pěkný, Hráče jsem neviděl ani nečetl, ale Gogola mám rád...

casa.de.locos: Aha. Děkuji za vysvětlení.

Singularis: narážka na jinou mou báseň (krabičkový chrám), myšlenka je přibližně stejná, akorát tady je vyjádřena nezávisle na básnickém /eh, dá se tomu tak říkat?/ stylu petra váši. který jsem měla u té první zaseklý v hlavě.