siempre habrá poesía

amatérský překlad díla od becquera. je nádherná a chtěla bych se podělit.

casa.de.locos

03.12.2014

básně/láska

682(20)

neříkejte, že vyčerpala svůj poklad
že nedostatek příběhů umlčel lyru -
možná, že už nebude básníků,
ale vždy bude poezie

dokud polibek vlny světla
vznítí žár v srdci,
dokud je slunce vidět skrz roztrhané mraky
v ohni a zlatě

dokud vítr bude chovat na klíně
vůně a melodie,
dokud v světě bude jaro,
bude poezie.

dokud věda neobjeví
prameny života
a na moři či na nebi bude proud
který odolává výpočtům,

dokud pomalu dospívající lidstvo
nebude vědět kam kráčí,
dokud cosi stále bude pro člověka tajemstvím,
bude poezie.

dokud stále ucítíme radost v duši
i když se naše rty nebudou smát
a budeme umět plakat bez slz
které by nám zamlžily oči,

dokud srdce a hlava
potáhnou na opačné strany,
dokud budou naděje a vzpomínky,
bude poezie.

dokud se jedny oči
budou zrcadlit v jiných,
dokud bude povzdech odpovídat
jiným vzdychajícím rtům,

dokud se dvě zmatené duše
budou moci setkat v polibku;
dokud na světě bude žena

bude tu poezie

RIMA IV
No digáis que agotado su tesoro,
De asuntos falta, enmudeció la lira:
Podrá no haber poetas; pero siempre
Habrá poesía.

Mientras las ondas de la luz al beso
Palpiten encendidas;
Mientras el sol las desgarradas nubes
De fuego y oro vista;

Mientras el aire en su regazo lleve
Perfumes y armonías,
Mientras haya en el mundo primavera,
Habrá poesía!

Mientras la ciencia a descubrir no alcance
Las fuentes de la vida,
Y en el mar o en el cielo haya un abismo
Que al cálculo resista;

Mientras la humanidad siempre avanzando
No sepa a dó camina;
Mientras haya un misterio para el hombre,
Habrá poesía!

Mientras sintamos que se alegra el alma
Sin que los labios rían;
Mientras se llora sin que el llanto acuda
A nublar la pupila;

Mientras el corazón y la cabeza
Batallando prosigan;
Mientras haya esperanzas y recuerdos,
Habrá poesía!

Mientras haya unos ojos que reflejen
Los ojos que los miran;
Mientras responda el labio suspirando
Al labio que suspira;

Mientras sentirse puedan en un beso
Dos almas confundidas;
Mientras exista una mujer hermosa,
Habrá poesía!