|
částečně inspirováno 12. stoletím, částečně chutí čaje. nekamenujte mě.
 02.12.2014 9 1170(20) 0 |
marocká máta tuaregů
a přeslazené nebe
spadlé do sklenic
bezedné artézské studně
pod sluncem, kde nic
není cudné víc než
odhalená těla tanečnic
sokolí oči vůdců karavan
sedících v skrytu oleandrů stinných
na klínech malá slunce
a hrdě skvoucí v nich,
zlatě tepaný
nedbající na bohy a na pány
je první, přezrálý už hřích
co jako korunu si pyšně nese vinu
a stále znova zpívá "nezahynu"
ústy proroků i lhářů
kohlem kolem očí nevěstek
vždyť když je rozum pohřben
pod vínem
co jiného by mělo dělat lidské tělo
nežli toužit po jiném
a přeslazené nebe
spadlé do sklenic
bezedné artézské studně
pod sluncem, kde nic
není cudné víc než
odhalená těla tanečnic
sokolí oči vůdců karavan
sedících v skrytu oleandrů stinných
na klínech malá slunce
a hrdě skvoucí v nich,
zlatě tepaný
nedbající na bohy a na pány
je první, přezrálý už hřích
co jako korunu si pyšně nese vinu
a stále znova zpívá "nezahynu"
ústy proroků i lhářů
kohlem kolem očí nevěstek
vždyť když je rozum pohřben
pod vínem
co jiného by mělo dělat lidské tělo
nežli toužit po jiném
Ze sbírky: čajové a alkoholové
03.12.2014 - 11:33Zamila
Orionka: To bude asi tím, že pojem "Blízký východ" vznikl jen čistě evropským opakem "Dálného východu" :-) A Maroko tam patří taky :-) Konec přednášky :-D
03.12.2014 - 11:18casa.de.locos: Ale to nebylo na básníka! Orientální je můj pocit z básně a jenom mě zaujalo, že Orient je vlastně na západě :)
03.12.2014 - 10:58Krásná, plná obrazů a barev, orientální (i když Orient je východ a Maroko na západě, zvláštní :)). Závěrečné čtyřverší je skvělé.
02.12.2014 - 22:38Mám nesmírnou chuť vstát a hulákat jako přiopilý fotbalový fanoušek. Ten závěr je famòzní. Prekkonáváš se má drahá :D
02.12.2014 - 21:55Je skvělá. Plastická, voňavá, plná barev a lehce omamné atmosféry. Název taky výborně sedí. A ten závěr je dokonalý.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
hodina prázdného času : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : siempre habrá poesía
Předchozí dílo autora : syndrom výšin
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
