Velmi zajímavá báseň.

Jen pro zajímavost dodám, že motiv prorůstání se objevuje v ranném ebryonálním vývoji člověka, kdy dítě proroste s matkou. Detaily si už nepamatuju.

asi je to jedno z řešení, "přimknout se k bohu" ano, ale já to vnímám tak že i to by tě zabilo, tak ti nezbývá než "bojovat", určitě mě něčím zaujala

Hezká :)

Yana: metaverz: Makyna: díky moc za komentáře, je to první dílko, které jsem uveřejnil, takže jste mě povzbudili :-)

a mě zase ten závěr oslovil, vždyť to dítě potřebuje chránit ze všeho nejvíce a prorůst, to je ta největší ochrana, bezpečí, láska, tak to vnímám, líbí

Ten závěr je trošku kostrbatý, ale jinak souhlas s Makynou, moc pěkně vyjádřené.

Klobouk dolů, celé to prorůstání, uzavírání kruhů. Všem povědomé téma. Líbí se mi především uzamknutí té první části --
Cítím Tvé ruce na mých ranách
hojící dotekem znalým,
zamkni ten kruh a vem si klíče,
zahoď je hluboko do svých ran
a nevydej nikomu, kdo by se ptal.
Tohle je dokonale vyjádřeno. Vlastně už by dílo po tomto nemuselo vůbec pokračovat. Super :)