 17.10.2013 5 1631(15) 0 |
Cítím, jak do mě prorůstáš, cítím Tvé ruce na mé duši,
cítím Tvé teplo uvnitř kruhu, který se ve mně uzavírá
po dlouhém půstu, kdy otevřený byl dokořán
a vyjídán do posledního zbytku.
Cítím Tvé ruce na mých ranách
hojící dotekem znalým,
zamkni ten kruh a vem si klíče,
zahoď je hluboko do svých ran
a nevydej nikomu, kdo by se ptal.
Jsem jen já a Ty,
Ty prorostená do mě,
do křídel nově nabytých.
Zůstaň tam ve mně,
schoulená jak dítě,
obejmu Tě
a prorostu se do Tebe.
cítím Tvé teplo uvnitř kruhu, který se ve mně uzavírá
po dlouhém půstu, kdy otevřený byl dokořán
a vyjídán do posledního zbytku.
Cítím Tvé ruce na mých ranách
hojící dotekem znalým,
zamkni ten kruh a vem si klíče,
zahoď je hluboko do svých ran
a nevydej nikomu, kdo by se ptal.
Jsem jen já a Ty,
Ty prorostená do mě,
do křídel nově nabytých.
Zůstaň tam ve mně,
schoulená jak dítě,
obejmu Tě
a prorostu se do Tebe.
25.12.2014 - 16:19Velmi zajímavá báseň.
Jen pro zajímavost dodám, že motiv prorůstání se objevuje v ranném ebryonálním vývoji člověka, kdy dítě proroste s matkou. Detaily si už nepamatuju.
Jen pro zajímavost dodám, že motiv prorůstání se objevuje v ranném ebryonálním vývoji člověka, kdy dítě proroste s matkou. Detaily si už nepamatuju.
18.10.2013 - 20:43Yana: metaverz: Makyna: díky moc za komentáře, je to první dílko, které jsem uveřejnil, takže jste mě povzbudili :-)
18.10.2013 - 15:26a mě zase ten závěr oslovil, vždyť to dítě potřebuje chránit ze všeho nejvíce a prorůst, to je ta největší ochrana, bezpečí, láska, tak to vnímám, líbí
18.10.2013 - 07:35Ten závěr je trošku kostrbatý, ale jinak souhlas s Makynou, moc pěkně vyjádřené.
17.10.2013 - 18:59Klobouk dolů, celé to prorůstání, uzavírání kruhů. Všem povědomé téma. Líbí se mi především uzamknutí té první části --
Cítím Tvé ruce na mých ranách
hojící dotekem znalým,
zamkni ten kruh a vem si klíče,
zahoď je hluboko do svých ran
a nevydej nikomu, kdo by se ptal.
Tohle je dokonale vyjádřeno. Vlastně už by dílo po tomto nemuselo vůbec pokračovat. Super :)
Cítím Tvé ruce na mých ranách
hojící dotekem znalým,
zamkni ten kruh a vem si klíče,
zahoď je hluboko do svých ran
a nevydej nikomu, kdo by se ptal.
Tohle je dokonale vyjádřeno. Vlastně už by dílo po tomto nemuselo vůbec pokračovat. Super :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prorůstáš : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na křídlech andělů
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!
