I. je jednička

To je krásný

hezké je to, j

ŽblaBuňka: Zdenka Jírová: Sucháč: Děkuji všem!

A když to berete takhle, není těžké i podlehnout...

...a pořád stejně krásné...

Pěkné, plné citu.

máš-li mě rád, tak nenech mne plakat - líbí

je to úžasné a zakládám. což se nestává moc často. líbí se mi, že z tvých básní cítím ten život! ta touha obrátit svět naruby, abys byla s tím, koho máš ráda. yesss

oslov radek: ioreth: Aidlin: Děkuji moc!

ano, přesně! každý má chyby, všechny to víme, ale snažíme si jich nevšímat nebo je milovat.

líbí

Pocitovky jsou vždycky stejně nejlepší! :)

PrimaDen: Velmi mě těší, že ses úspěšně prokousala :-) Děkuji!

Přiznávám, že ač nerada čtu sáhodlouhé verše..ty tvoje jsem dočetla až do konce..a nelituji toho.))

Já vubec nevím, co na to napsat...hlavou se mi honí všelijaké myšlenky, ale jak je dostat ven, abych vyjádřil to co po přečtení cítím...
prostě tak úžasně podaná sebereflexe musí každého minimálně dostat do kolen...žádný patos, sebelítost, podívejte se, jak těžký mám život...jen strhující pohled do duše jedné básnířky a prozaičky, která prostě UMÍ...

Severak: Homér: nezábudka: Ha, překvapili jste mě, myslela jsem, že to nikdo nebude číst a pokud ano, tak že to bude totální průser. :-D S tím dělením duše a mysli - nikdy jsem se tím nechtěla zabývat, v ten jeden večer to vyplynulo samo. Jestli to je pravda, ani nevím, ale člověk to tak cítil. :-) Prózu píšu především, ale na internet dávám hlavně poezii. Nicméně toto jsou skutečně jen takové temné výkřiky. Ale co s nimi, do koše? No, dala jsem je sem. :-) A děkuji Vám moc.

Nejvíc mě zaujal omandlený kráter.

Hezké vypsání, opravdu. Máš tam dobré postrehy Viv, klobúk dole.

Po obsahové stránce skutečně temný a děsivý kousek. Po formální stránce je to sice takový nijaký žánr (snad báseň v próze by to mohla být), ale čte se to skutečně dobře. Nemá to děj, ale má to spád.

Psát prózu můžeš klidně dál.

Jinak to dělení na duši a mysl: To je jedna věc, ke které jsem zatím nedošel. Ba co víc, nějak v to nevěřím. Ale to už bude asi záležitost mojí povahy...