Elegie o samotě

Poslechněte si,
jak vzniká muzika básnířčiny duše,

varhany s bubny
jsou tahounem pro tuto zčeřenost,

můžete koukat, nestyďte se
zobrazit vnitřní nekázeň,


dotkněte se, bude chtít,
aby tím posledním jste byli,

může vás oblouznit
vodopád

stékající do přízemí



a stejně teď ještě
nesmíte odejít!


Prostudujte
poezii zahnutou
okolo jejího levého ucha
a za pravým najdete
ironii.


Poznejte, jak vnímá strach,
prozatím ještě v plynném stavu,
jak těsno je v žebrech
hladovým.

Pak každá taková
jak chycená bludička


vidí svět přes kouř barevný
a duši molům nechává.
Ždibou ten papír trhaný

říká se tomu
řádky srdce

a přitom jen vidíte
motivy slečny

jak zúročit svoje
démony

-

Tak poslechněte si,
jak zní
muzika z dělohy dívčí duše
a kdo by ji chtěl a nevěřil,
důkazy najde



v těch očích.