Zamila: Děkuju, je to vlastně pochvala. A máš pravdu, že je to tematicky zas úplně jinde... jen takový nápad.

Orionka: To utíkání souvisí s rytmikou i já jsem naprostý laik, třetí sloka mi do těch předchozích v závěru nějak nejde. Co na to někdo kompetentní Tom Cortéz, DDD?
Často v tom máš bluesový smutek, ale zároveň i odstup a vzdor. Pojmenuješ to natvrdo a stavíš se k tomu čelem. Vím, že to je z tvé strany hra, ale hraješ ji dobře, ikdyž (nemusíš mi věřit) to na mne nepůsobí autenticky, líbí se mi neotřelost a ta nálada.

Prostředek je fajn, ale jinak umíš psát daleko líp - i tematicky jinak. Tohle bych ani neřekla, že je Tvoje ...

kmotrov: Ahoj kmotříku! :) Moc děkuju, je úžasný, že někdo přemýšlí o tom, jak píšu, a ještě mi to dá do komentáře. Vezmu to postupně. Melodická linka je tam vědomě, ale jsem v tomhle naprostý laik, takže mi připadá dotažená a žádné utíkání nevnímám. Ve smyslu rytmiky a vůbec formy máš pravdu, že to jen tak amatérsky a pro radost zkouším, je to pro mě spíš vedlejší produkt. Ambice mám v próze a poezii beru jako volné pole pro hrátky s jazykem, s různými obrazy, s tím, jak působí na čtenáře... Za tu neotřelost tedy velmi děkuji, jsem moc ráda, že to tak vnímáš. A bluesově undergroundová atmosféra... hm... tak tady se jako nemuzikant po pravdě ztrácím. Co konkrétně tím myslíš? Mně totiž připadá, že každé moje dílko má trochu jinou atmosféru, záměrně měním témata i způsoby zpracování, je to pro mě jako pokusná laboratoř :).

Yanishka: Já děkuji, to je dobře! A zase tak smutná není, je to trochu hra...

Ahoj Vochomůrko.
Yanishka má pravdo i já tam vidím melodickou linku, ale vidím i to jak z ní utíkáš. To je pro tebe typické a nemá smysl to kritizovat. Myslím, že nemáš ambice svoji tvorbu někam posunovat a píšeš si pro radost. Co Tě ctí a proč Tě docela rád čtu je neotřelost tvých básní, když je báseň neotřelá (může být o čemkoli) vždy působí svěže. Další tvoji devizou je ta bluesově šánsonově undergroundová atmosféra tvé tvorby.

děkuji...mám pocit, že i když je to v podstatě smutná báseň, tak mám tendenci si ji místo čtení prozpěvovat, jak mi přijde melodická

Taaak ju, tak jsem konečně dočetla.
Tak v první řadě, napsané je to skvěle, výborně stupňuješ, člověk se fakt děsí, co je za dalším rohem. Ta zápletka sama o sobě hodně dobrá, mrazivá a ta představa, brrr...
Ale... asi mám stejný problém jako Am :-) Dostala to nějak moc zadarmo - zahuhlala bestie a ďábelsky se zašklebila.
Ne, vážně, nejspíš bych čekala, že ji v tom trochu víc pokoupeš, víc odhalí ona a pak to jen poskládáš dohromady, jako mozaiku. Zasloužilo by si to víc si s tím pohrát, trochu víc natáhnout čtenáře na skřipec, trochu kličkovat, a tak :-)
Ale i tak jsem si to rozhodně jsem užila a ráda si vychutnala tvůj vybroušený styl v něčem delším. Jen tak dál :-)

michaela07: Díky za milou návštěvu :).

michaela07: Děkuji, to mě těší :).

krásný a pravdivý :o)

hezká a originální :o)

ŽblaBuňka: Dík!

dobrýýý

Orionka: Jak kdy a jak kteří! Já už se trochu poučil, že odkládat si věci na později znamená zvyšovvat tíhu onoho břemene! :-p

shane: Ano, je to nelogické. Jenže muži neradi řeší, radši nechávají věci vyhnít.

Souhlasím s tím, že kmotrov skvěle vystihl, co chtěla autorka sdělit. Ovšem šťoura by se třeba mohl podivit Jeho poněkud nelogickému myšlení! Proč se bránil vyříznutí postižené části, když věděl, že stejně zase doroste?
Jenže to už by nebyla poučná bajka o škodlivosti přílišného otálení, když je třeba jednat...:-)

kmotrov: Potěšil jsi mě. A myslím, že jsi to vystihl hodně dobře.

Idara: Děkuji :).

Nikytu: Je to tak. Dík za zastavení.