Neu: Děkuji za vzácný komentář, mám radost :-)

Homér: Díky, potěšilo!

kmotrov: Jsem moc ráda, že se ti tak líbila. Děkuji i za ty postřehy, asi je to tak, že každá věc má svůj stín. Akorát o sebepoznání to není, i když výklad je to zajímavý. Ale jak píšeš, každý si tam může dosadit to svoje, to je čtenářská svoboda.

Yes :-) o tom jsme mluvili. Za mě dobré

Dobré!

Suvereně nejlepší co jsem tu v poslední době četl. Ve volném verši máš svobodu jít po pocitu na dřeň a to se povedlo. Každá věc má svůj stín i zatvrzelost svoji odvrácenou (třeba ne úplně vědomou) citlivou stránku. Není to úplně dořečené, čtenář do toho může vkládat své obsahy. Vyzdvyhl název, ke kterému se vracíš v pointě a je podle mne klíčem k básni
-teprve tady se poznám. Prospělo tomu i že je to zcela bez rýmů. Když se to povede dát mezi řádky, rým tu emoci u mne obvykle spíš rozbíjí.

Leslie: Tvoje chvála mě moc potěšila. Asi to je trochu nesrozumitelné, jak píšeš, ale i mě vlastně baví, když je v textu něco tajemného a nutí mě trochu tápat a přemýšlet.

Psavec: Miňko: Děkuji oběma, cením si toho.

Leslie: Děkuji za pochvalu i zajímavý komentář, krásně jsi to shrnula.

Leslie: Je to přesně tak, jak píšeš. Odpovědi nelze vyžadovat ani očekávat. Díky za tvůj pohled.

Leslie: Děkuji za milý komentář :)

Ano prosím! Tady se valí emoce a to já ráda. Slzopád je výborný novotvar. A báseň plná pocitů, kde se v některých můžu najít a jiným nerozumím, ale tak nějak je z toho cítím, a to me baví, to je moje oblíbená hranice mezi srozumitelně vyjádřenou metaforou a lehkým zastřením významu, to je pro mě nejvíc poezie - neotřelým spojením slov vyjadřuje něco, co se obyčejnými slovy nedá vystihnout.

Mně to přijde výborný. Popisuje důležité, nepěkné a mnohdy přehlížené aspekty doby. A ta myšlenka v závěru je podle mě to, proč člověk četl celý zbytek básně. Krásně to k tomu směřuje a vykrystalizuje, o co v básni vlastně jde.

Ještě bych se chtěla vyjádřit k obsahu. Vnímám to tak, že je v pořádku se ptát, ale je u toho dobré myslet na to, co popisuješ v prvních třech strofách a přistupovat k tomu tak (tedy s citem). A počítat s tím, že autor nemusí chtít odpovědět. :-) A také je fajn mít na paměti. že byť se jedná o velmi specifickou formu vyjádření některých myšlenek a pocitů, ne vždy je autor taktéž básnický subjekt, a i pokud ano, ani ty nejniternější básně nejsou (auto)biografie.

Fakt dobrá.

Zajímavá. Líbí se mi myšlenka i forma v závěru:)

Fakt dobrá. Zaujala..

Miňko: Děkuji za tu chválu i názor. U zdokonalování formy podle mě někdy hrozí, že se s vaničkou vylije i dítě. Když se myšlenky začnou osekávat do pravidelných veršů, něco se z nich ztrácí – autentičnost, naléhavost, nevím. Někdy to jde, ale tady jsem šla cestou kompromisu, líp to neumím.

kmotrov: Díky, přirovnání k Dykovi si cením. Až teď jsem si uvědomila, že polomrtvé mám i v jiné básni, ta už je opravdu o kritice životního stylu současníků: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28953-prezivani-na-pul-pl
ynu
Asi moje téma :-)

Myslím že tohle má hloubku, myšlenku a sdělení. A stálo by za to zdokonalit formu, dovést do konce...jen můj názor...