Moc pěkné

Tohle je moc hezká báseň.

Venkovní chlad zažene krásné ženy k počítačům a budou vzpomínat jak svými šaty, potažmo těly ozdobou světa v očích mužů byli. Vítej a větrem buď ve strništi Nás, jenž kocháme se múzou krás.

Pěkné.zapad slunce sebou nese.v ranečku utrpení dne. Se svitaním vrací naději

Překrásný více netřeba psát

Dandy: Smutek vyvěrá jen zlehka...duše křehká - tak krásně jsi vystihl podstatu všeho, co jsem napsala, děkuji a poklona tobě.

Moc pěkná,a fotka dotváří to kouzlo

Jak krasné je se zasnít.
Ze šňůr prádla cítit vůni noci vnímat sílu
měsíce.
Pro nedočkavost slunce záblesku.
Smutek jež vyvěrá jen zlehka.
Duše křehká,touží po úsměvu.
Tak vykveť naděje v celou louku
nepřeberné krásy.

Miňko: Všechny vzpomínky jsou skutečné, žádná imaginace :-). Tak se unášej, já to dělám pořád :-))).

slavek: On je celý život magický :-))).

Dandy: Čas - ten marnotratník
hladí nám tváře hořící
smlouváme často - hodinu za pětník
on však drží svoji pozici :-).

vanovaso: Psavec: Mizim Vdálce: Děkuji za zastavení :-).

človiček: Sebevědomí zvané "pokora života" :-).

Krásné

Možná posmutnělé ale já v tom cítím příslib. A krásu poezie.

Ladná a vnadná poezie zvoucí do vzpomínek prožitých i imaginárních. Nechávám se unést..

Je to opravdu magické. I ten obrázek.

Báseň i obrázek bezva.

Posmutnělá.

Jj, máš svůj zavedený styl, zatím se to čte fajně.