Kapky dechu

Moc pěkné
Krasný balet slov pln výrazů,

s potěšením jsem si přečetl a musím říci, že mě donutila přemýšlet. Ten komentář od ivkaji mi ukázal, jak se dá brát dílko jiných, dosazovat si tam myšlenky, zamýšlet se nad sdělením autora.
To je jedna z mnoha cest při čtení poezie, neboť toto rozhodně poezie je.
No a pak je další přísup. Četl jsem ji několikrát, abych se ubezpečil a pokaždé to byl ten stejný výsledek. Pocit smutna, takové jakoby beznaěje, ale v kouzelných barvách, s nábojem něčeho, co se špatně definuje. Mohu-li použít příměr, tak je to jako když padá suchý list , houpe se ze strany na stranu (to to rýmování) a člověk se věnuje té kráse letu. To že spadne se ví, ale nikdo si nepřipouští, že by to byl smutný zážitek. Naopak tě to naplní krásnem, stejně jako řádky v tomto dílku.

svázaná zápěstí, bez světla na zcestí... to je cesta člověka.
motýli na špičkách prstů,růže, pokora bez hlesu,.....to je andělská bytost v tobě.
vzkaz, který nepatřil, myšlenky letící, tančení, bažina bez bláta, objetí hledaná.. to je touha tvé duše...

Krásná výpověď.....