|
https://www.youtube.com/watch?v=tTXd90pVjCg
 08.08.2021 6 846(11) 0 |
Za horkých nocí chtěla bych se vznést
v sametu větru na jedné z mých cest
tmavomodrou splést do copu a mašlí
svázat naše ruce, co se právě našly.
Kapky deště nechat sklouznout do trávy
rtuť teploměru proti slunci postavit
klasy obilí ať hladí naše chodidla
v noci se stulit na lavičce prostydlá.
Hřebínky větru vetknout do vlasů,
temnotu půlnoci poznat po hlasu
a naslouchat nejkrásnější písni ticha
jež na hranici věčnosti své tóny míchá.
v sametu větru na jedné z mých cest
tmavomodrou splést do copu a mašlí
svázat naše ruce, co se právě našly.
Kapky deště nechat sklouznout do trávy
rtuť teploměru proti slunci postavit
klasy obilí ať hladí naše chodidla
v noci se stulit na lavičce prostydlá.
Hřebínky větru vetknout do vlasů,
temnotu půlnoci poznat po hlasu
a naslouchat nejkrásnější písni ticha
jež na hranici věčnosti své tóny míchá.
17.08.2021 - 20:59Dandy: Utrpení dne, ehm...co když nese utrpení spíše noc? :-) Diskutabilní :-).
09.08.2021 - 00:29Venkovní chlad zažene krásné ženy k počítačům a budou vzpomínat jak svými šaty, potažmo těly ozdobou světa v očích mužů byli. Vítej a větrem buď ve strništi Nás, jenž kocháme se múzou krás.
08.08.2021 - 22:24Pěkné.zapad slunce sebou nese.v ranečku utrpení dne. Se svitaním vrací naději
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesta pod povrchem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chrám myšlenek
Předchozí dílo autora : Magie včerejška
