|
https://www.youtube.com/watch?v=Scsn7gJipeA&list=RDhJ402MTxDAI&index=2
 21.03.2021 14 855(20) 0 |
Na prošlapaném červeném koberci
sbírám smítka matoucí
vzpomínek na dětství, na vůni těsta
zadělaného moukou z kredence
na obrazy neznámého umělce
na klavír s vázou uprostřed
vzpomínky práchniví mnoho let
zaklety do zašlého niklu dní
z nichž jeden bude poslední
padají do suchých stránek
psaných švabachem
nečitelného písma v srdci mém.
Do vrásek mojí tváře
vtiskly se už všechny kalendáře
zůstala jen paměť černobílá
a pár minut, kdy jsem snila
na krku náhrdelník starý století
to těžké stříbro přilnulo mi ke pleti.
sbírám smítka matoucí
vzpomínek na dětství, na vůni těsta
zadělaného moukou z kredence
na obrazy neznámého umělce
na klavír s vázou uprostřed
vzpomínky práchniví mnoho let
zaklety do zašlého niklu dní
z nichž jeden bude poslední
padají do suchých stránek
psaných švabachem
nečitelného písma v srdci mém.
Do vrásek mojí tváře
vtiskly se už všechny kalendáře
zůstala jen paměť černobílá
a pár minut, kdy jsem snila
na krku náhrdelník starý století
to těžké stříbro přilnulo mi ke pleti.
17.04.2021 - 03:41Tygr86
Překrásný více netřeba psát
27.03.2021 - 17:42Miňko: Všechny vzpomínky jsou skutečné, žádná imaginace :-). Tak se unášej, já to dělám pořád :-))).
27.03.2021 - 17:41Dandy: Čas - ten marnotratník
hladí nám tváře hořící
smlouváme často - hodinu za pětník
on však drží svoji pozici :-).
hladí nám tváře hořící
smlouváme často - hodinu za pětník
on však drží svoji pozici :-).
22.03.2021 - 12:57Ladná a vnadná poezie zvoucí do vzpomínek prožitých i imaginárních. Nechávám se unést..
21.03.2021 - 14:45Moc pěkné
Jen básník nedokáže malovati slovy
Jak můza vletnout do podkroví
Mladému malíři dát ten cit
A růže jen tuží malována
Jak živoucí může být
Nad kamny obláček tetelící
Hrneček z cikorkou provonící
Vzpomínky rukou močných
živoucí tak,že placků vůně
se začla rosprostírat.
Vzpomínání,co vhání
do dětských let
Ach proč ten čas tak pospíchá
Jen básník nedokáže malovati slovy
Jak můza vletnout do podkroví
Mladému malíři dát ten cit
A růže jen tuží malována
Jak živoucí může být
Nad kamny obláček tetelící
Hrneček z cikorkou provonící
Vzpomínky rukou močných
živoucí tak,že placků vůně
se začla rosprostírat.
Vzpomínání,co vhání
do dětských let
Ach proč ten čas tak pospíchá
21.03.2021 - 10:46Patina zkrášluje pokud zdobí moudrost, dodává jí sebevědomí získané časem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Magie včerejška : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Cesta pod povrchem
Předchozí dílo autora : Křídla z oceli
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
