Přeju Ti, abys opravdu byl... šťastný... bez ohledu na vnější okolnosti, na iluzorní vidění světa. Toho, jak by měl podle Tebe vypadat. A kdo by v něm mohl být. Součástí Tebe.
Takže Ti přeju šťastnou duši, otisknutou do básní :)!

Pěkný. Horká poezie...

Co rozpaluje víc?

Horkost léta a touha.
Proč ne.
Jen se nechat odnest do těch končin.

Úplně vidím jak olizuješ tu cukřenku a do toho hraje bůh ochraňuj královnu :D líbilo...

Štilere, první dva řádky, pak to jde k šípku.

Jak máš věřit (nebo nevěřit) v boha, když nevíš co to je? Kdo to vůbec ví?

V každé lidské bytosti ho je kousek. Tam, kde je syntetická duše ho ale nemá cenu hledat.

Žádný okamžik není obyčejný.(pokojný bojovník)

Nehledejme boha venku, když on sám sebe hledá v Nás.

Za mě úžasně přesně vyjádřený vývoj duše...

Máš pravdu.

Někdy to tak je..

Tohle mi přijde dobré, nosná myšlenka a solidní vyjádření. Prima!
Poznámka na okraj - dvakrát PŘEŽÍVÁM a příliš známé/vlastně už moc - LÁSKA A PRAVDA.

Prostě fakt ;)

Se zájmem jsem si přečetla tvůj volný verš. Líbí se mi, jak si "chytáš slova" do básně...
Civilní dílo, místy dost přesycené obrázky, které nemají pro své množství šanci vyznít... a nerozumím slovu: štrády.

gajda: jenom jsem nic nevložil

Pěkné. A staré. Tys v tomhle roce nic nenapsal?

Za mě také dobré!

Líbí.