![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


taron: v podstatě ani nevím, kdy a jak co budu brát, tohle dílo je taky tak trochu tip..ve dvaceti opravdu nevím, jak si budu žít ve třiceti, čtyřiceti...pravda, s některými věcmi se člověk ani s odstupem času nemíří, ale může se o to každým rokem pokoušet..každým dnem staneme, to mě trochu děsí..čeká mě toho ještě tolik a přitom mám pocit, že už jsem toho prožila až až.. :)
Děkuji za komentářek :-)
Děkuji za komentářek :-)


No..
život je voj
kde první lest......
zvol radši boj
když nechce kvést.
No..bude mi 36 , ale určitě nejsem se vším smířená...tak nevím :)))
život je voj
kde první lest......
zvol radši boj
když nechce kvést.
No..bude mi 36 , ale určitě nejsem se vším smířená...tak nevím :)))


taron: moc hezky jsi to napsala, je štěstí a radost mít takové přátelé, kamarády, kteří ruce nabídnou :) už jen ta snaha..kdesi jsem četla že nemáme nikomu říkat své problémy, protože 20% lidí je to jedno a 80% lidí jsou rádi, že je máme..zaujalo mě to, ale nesouhlasím s tím...vždy má člověk nějakého blízkého, i tady na psancich sdílíme duše :)


Yana: tak to mě moc těší, děkuji ti:-) čeká nás ještě mnoho děl :-)


Mlčenlivý: Jde i o to ..kdo nám pomůže...kdo natáhne ruce, pravda je..zavisí na nás jestli ty ruce přijměme..., ale už jenom to gesto je nádherné...tam dole většina z nás i medituje a rozmýšlí se , kam dál a jak dál...to je ta nádhera v té básni , co Makyna zachytila ....
Já prostě dneska nad vašimi básněmi žasnu......
Všechny mi udělaly zatím radost...prostě paráda..ještě, že jsu na Psancích ..aspoň mám zase o čem přemýšlet :))))
Já prostě dneska nad vašimi básněmi žasnu......
Všechny mi udělaly zatím radost...prostě paráda..ještě, že jsu na Psancích ..aspoň mám zase o čem přemýšlet :))))


"Život je jak domeček z karet, vždy přijde nemkdo/něco, co ho zboří a je jen na nás začneme-li opět stavět nebo jestli necháme karty ležet" (H. Poilot)


Líbí moc. Tvý dílka vždycky nutí k zamyšlení. To tě u mě charakterizuje. No přemýšlím kolik lidí mně a kolika lidem já jsem pomohla a ukázala ten správný směr a dala ten důvod proč jít dál.


tak ta se mi moc líbí, hlavně ten závěr :)


Yana: děkuji :) ano, velkoměsto vs.malomesto, vesnice..trochu mi chybí to, jak se všichni znají a tvoří jakoby malou rodinu, ale má to i své nevýhody že, jako ale koneckonců všechno..chápeš mě :)


Znám anonymitu velkoměsta, žila jsem v něm od dětství. Teď bydlím na maloměstě, tady zase ani o sobě nevíme to, co o nás ví ostatní, ale mě se to líbí. Já si v tom libuju. Vždy jsme součástí čehosi a je to krása. V tramvaji kdysi, kdysi jsem hrávala takovou hru. Kdo je to? Kde pracuje? Má nemoci, děti, manželku, manžela. Je hodný...Hezké dílko.


taron: děkuji :) dost často se nad tímto zamýšlím..baví mě pozorovat a vymýšlet si příběhy, jména..v davu, jsme jen davem, trochu mě to děsí a zároveň přináší bezpečí..je to prostě zvláštní :)


Tak ta teda je....
prostě k sežrání ...jo, je fakt povedená :))....z dětí jsi udělala škřítky...to sedí...zlobidla to jsou a ne skřítci :))
prostě k sežrání ...jo, je fakt povedená :))....z dětí jsi udělala škřítky...to sedí...zlobidla to jsou a ne skřítci :))
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Rony [16], Adéla [14], sqeerukl [13], Ingo [13], máni brzková [12], filliu [11], MaPi [11], TenNovej [11], Pigi [9], Ho visto cadere una stella [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX