taron: no, vlastně jo, odhalila´s mě :-)

oslov radek: Yana: Moc děkuju za váš čas :-)

inkoust: Jó, tuhle! Tak to už vím :-)

bafali do šera

Už od půl páté
vyhlíželi ráno




nemám slov
jeden z těch nezachytitelných pocitů
v pár slovech. Jak to děláš?

DDD: takže - píšeš o své lásce..k přírodě, k příteli ( svému hudebnímu nástroji...), o lásce jako vyšším citu -o úžasu nad ztichlou krajinou a probouzejícím se ránem ...atd. atd. atd. :)
prostě píšeš o lásce :)

líbí...

no, nástroj je vlastně přítel, většinou tě nějaký čas provází, myslím že jsou věci na kterých lpíme a nejsme vůbec materialisti, melancholická

Ale néééééééééé :-) Nějakou mnohem starší, název si nepamatuju. Myslím, že to mohl být nějaký rybář. Možná i dva :-)

inkoust: Myslíš tu předchozí - je to tak, jsou si podobné. Děkuju :-)

Připomnělo mi tu jinou tvoji báseň. Podobnou náladou, ikdyž ne tak smutnou. Vzpomínám si, že v ní někdo dopíjel venku nad ránem lahev vína. Líbí se mi

taron: Devils_PIMP: no, tahle o lásce zrovna není - i když - vlastně je o loučení s přítelem, dá-li se věc považovat za přítele. V životě mě nenapadlo, že budu až takovej materialista :-)

Devils_PIMP: No..protože DDD píše o lásce...a ta je silnější :)
Opravdu je to nádhera ...

Jejda - i kdybych roztrhal dite a vyrval mu streva a ja nevim kdovi co jeste - nedotkne se to cneare asi tolik jako tve dilo

líbí,super

DDD: Tak to máš pravdu.. Teď jsi mi připomněl píseň Děkuji od K. Kryla (za slzy, za slzy děkuji: ty naučí mne citu...; děkuji, děkuji za trýzeň, jež zdokonalí díla..atakdál:-) ) No, a pak by hlavně nevznikaly tvoje krásný básničky,žejo..! :-))

Yasmin: Moc ti děkuju... já si užívám i tyhle posmutnělý stavy, myslím, že bez toho by to prostě nebylo úplný :-)

No... opravdu posmutnělá, ale ta naděje je důležitá. Zatím se vznáší tak nějak ve vzduchu a nechce se nechat chytit. Zachytils ji ale do tónů a teď ji rozdáváš dalším lidem. Je to asi někdy dost vyčerpávající, tak ti přeju spoustu sil, ale taky radosti, aby tě to stále bavilo a naplňovalo:-)

DDD: :)))) to víno bylo možná až moc trpké, ale krásně se zformovalo do poezie :) takže konec dobrý, všechno dobré :)

taron: nojo, no... asi si holt musím každou sezónu nějakou takovouhle básničku napsat. Ale tyhle chvíle nad ránem jsou fakt strašně silný... když je dohráno, sál je prázdnej a tobě je už úplně jedno, jestli přijedeš domů v pět, nebo v šest :-)

DDD: Tak přesně tohle, jakobych z tvé básně cítila, takový pohled "masochisty"....:)))) takové to povzdechnutí nad svým údělem..který má i svůj rub :)
to víno mi připadalo nějak moc trpké:)

Báseň je samozřejmě krásná..hodnocením kvality se už u tebe "nezdržuji":)