inkoust: můžu poradit, že to zobrazuje určitý proces, kdy si člověk prochází jakousi svou osobní nocí - tzn. je ve tmě, nevidí okolo sebe nic hezkého, hrozně ho to izoluje od okolního světa, až je v té samotě vlastně sám před sebou obnažen, protože už si nedokáže nic nalhávat... to ho dovede k poznání, že ta "noc" a ticho a izolace, které k tomu patří, po nějaké době přestanou bolet, obzvlášť proto, že si člověk uvědomí, že ho to dovedlo k osobnímu růstu...

Yasmin: a já jsem ráda, že mě čteš, díky :-) po maturitě (už v pátek) snad zase přijde múza :-)

taron: jo, něco takového v ní je ;-) díky, že ses stavila! :-)

Jsem ráda, že jsi zase něco napsala.. :-)!

jakoby nebolavá a přece bolí :)

Yana: Přesně tak, díky Yani. :-)

všechno jednou končí, něco ještě než cokoli začne, to prozření možná bolí, ale zase vzpomínka zůstává, mně se to moc líbí, v jednoduchosti je krása

Zamila: Orionka: inkoust: Díky moc za milé komentáře :-)

Moc pěkná, díky :-)

Pěkná :-) Hezky zní ... :-)

Je pěkná :-)

DDD: To jsi vystihl docela přesně :-) Děkuju ti!

Je opravdu krásná. Trochu mi to připadá jak setkání s někým, s kým sis byla kdysi hodně blízká, ale strašně dlouho jsi ho neviděla (nebo nechtěla vidět?)

Moc pěkná básnička :-) Hlavně u obratů s vlaštovkou a Vltavou, parádní :-)

Zamila: Děkuji :-) Ona to oprava byla potřeba, ale spíš pro nějaké moje vnitřní urovnání si situace, než pro samotnou báseň. :-)

Zamila: Yasmin: Yana: prostějanek: Desdemona La Rochelle: Díky za krásné komentáře, mám radost, že na vás báseň tak působí. :-) A nakonec jsem i ráda, že jsem báseň zašifrovala jen tak akorát a že není zcela jasné, o kom je... po vašich komentářích jsem si totiž uvědomila, že si z ní každý může odnést co chce a není nakonec až tak důležité, co v ní je pro mě. Váš výklad básni dává zase trochu jiný rozměr, než ten můj původní. Kdyby měl někdo zájem se dopátrat, jak to bylo myšleno, tak piště do vkazů. Zejména tomu poslednímu verši to dodá patřičný význam. ;-)

Moc krásně napsaná, plná citu a jemných hezkých obrazů... :-) Dávná dětská bezstarostnost... taky bych tipovala babičku.

Krásná básnička :-) Krásně předjarně melancholická ... Líbí se mi :-)

nevím, chci hádat, o babičce, na druhé přečtení to tak vnímám a najednou mám slzy v očích, tak snad??

Moc příjemná báseň. Dýchá z ní jaro, důvěra, pochopení