Nostradame mlhu vidím a to co z ní čouhá, se lidem jen podobá.

Když jsem ji psal honilo se mi hlavou jak cesta naší ulicí zdánlivě připomíná životní pouť... Od radostných setkání s lidmi až po hovna či kaluže do kterých naší vinou šlápneme. A konečně jsou tu lampy, kterých si většina všímá jen když nesvítí. Jinak je moje první, tak budu moc rád za kritiku)

Kuřák snad alespoň trochu pochopí ten pocit pospolitosti...

http://www.youtube.com/watch?v=8bJ_8X0jcOU vysvetlivky: Krajina maľovaná čajom = Srbsko; svetoznámy srbský autor Milorad Pavić napísal rovnnomenné dielo, kde farbisto opisuje (nielen) Belehrad - vrelo odporúčam prečítať! ;) Väčšina Čechov bude mať zrejme problém s výrazom "načim", je to slovenský ekvivalent slova "treba", čo je srbo-chorvátsky, resp. chorvátsky výraz, udomácnený aj na Slovensku. Slovu "načim" už nerozumejú ani samotní Slováci... :) P.S.: Prečo sa tým básňam tak ťažko vymýšľajú názvy, keď sa v podstate píšu samy?

Globální oteplování s sebou přináší výkyvy počasí...

den po kolaudaci a týden před výplatou

..tak trošku nevím kam to zařadit..asi do kolonky - sním s ním..

Jsou věci, které nespravíte. A patří k ním i člověk.