|
|
Tak moc bych chtěla uvěřit, ale nemohu.
Stejně jako si nemohu být jistá tím, že tě mám po boku.
Chtěla jsem s tebou být, chtěl jsi to také?
Plakala jsem, když jsi mě opouštěl, plakal jsi též?
Máme mnoho otázek, ale minimum odpovědí.
Jsme plní beznaděje a zbytečných nadějí.
Obejmi, nepusť.
Neodcházej, miluj.
Zbav mne pocitu beznaděje....
Stejně jako si nemohu být jistá tím, že tě mám po boku.
Chtěla jsem s tebou být, chtěl jsi to také?
Plakala jsem, když jsi mě opouštěl, plakal jsi též?
Máme mnoho otázek, ale minimum odpovědí.
Jsme plní beznaděje a zbytečných nadějí.
Obejmi, nepusť.
Neodcházej, miluj.
Zbav mne pocitu beznaděje....
Peio: Děkuji Ti, jsem ráda za Tvůj názor a za to, že se to zrovna Tobě líbí...:)
Pěkná. Konec je opravdu nejbásničtější. Začátek už tolik ne, ale jako úvod funguje.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Beznaděj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mít všechno, mít Tebe...
Předchozí dílo autora : Dá se věřit v osud?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vacko [14], ukrytá v máku [3]» řekli o sobě
Singularis řekla o Meluzina :Skvěle ovládá kritické myšlení a polemiku, vyzná se v politice i literatuře, umí poradit a její rady jsou tvůrčí a hodnotné, stejně jako myšlenky v jejích dílech.

