.. taková dochovaná dvacetiletá "šuplíkovina"

Tato báseň se stala předlohou pro velmi zdařilo povídku Vladana. Zde je odkaz:http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=20040-lorist

tehdy jsem byl takhle blízko podstaty štěští...

miluju člověka...

Tak trochu experiment :) snad to někdo dle názvu pochopí...

***

Po dloooouhé době jsem se rozhodl, to o čem uvažuji a přemýšlím, hodit na "papír"...

.. když nevěříš, že hvězdy maj magickou sílu ?

Jen takové jarní rýmování, jak se koukám kolem a nadšením se rozpouštím :D

.. pokračování

Jsem vážně zvědavá, jak se na toto budete tvářit... Jen prolétnutí myšlenek (skutečně v kavárně, už nějakou dobu zpátky), báseň je asi z trochu slabšího soudku. A určitě netrvdím, že to takhle má každý (respektive každá máma), ale že takových případů je... docela to tam bylo znát.

Omlouvám se za chyby. Kdyby jste mi tu mohli nechat vaše názory tak vám budu vděčný.

A tak nějak mi po tom všem pátrání a snažení přijde, že se stejně všechno (z)mění a je jen jediná věc, která zůstane. Moje tělo. Jak se tedy definovat?